Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nahoty

28. 02. 2017 13:34:02
Dialog dvou mužů: Čím se teď zabývá tvůj kámoš? Představ si, on maluje nahé akty. To nic není, moje známá dělá nahé fotky...

Malířský žánr akt

Ženský akt je v evropském malířství žánr tradiční. Má oporu v klasických vyprávěních. Z nich oblíbený je příběh Soud Paridův – volba královny krásy. „Jablko sváru“ vyhrála Venuše, když za vítězství sudímu slíbila lásku, ne však svoji, ale v podobě milostného objektu jiné ženy.

Obrazy ženských aktů vždy malovali především muži pro muže – vlastníky obrazů, i pro jejich pohledy. Pro zobrazování nahoty vypracovali umělci potřebné komunikační strategie, např. míru zakrývání a odhalování těla, svádivost pohybem, pohledem, gesty rukou. Ženský akt ve výtvarném umění staví model do pozice erotické loutky, aby obrazově uspokojila mužskou touhu. Ženina situace je tak vymezena její podřízeností. Díváme se na obrazy a ony naopak shlížejí na nás.

Akt a nahota

Historik umění Kenneth Clark (1903 – 1983) k tématu aktů a nahotě publikoval knihy, např. Feminine Beauty (1980). Rozlišuje mezi označeními akt (nude) a nahé tělo (naked body). Být nahý je situace, jež v člověku vyvolává rozpaky i stud, neboť jsme ovlivněni společenskými konvencemi. Aby se nahé tělo proměnilo na akt, potřebuje být vnímáno jako věc. Akt je umělecké dílo a meze nahoty nemá. Ve výtvarném umění nahá osoba není čistou kopií přírody, ale umělcem je proměněná do podoby estetického objektu. U malířské moderny 20. století zájem o žánr aktu ustupuje. Jedním z důvodů bylo rozšíření fotografie. Tyto dostupnější technické obrazy proměňují role jejich příjemců. Místo diváka – vlastníka obrazu je tu nově divák konzument. Ten nepotřebuje vlastnit jednoduše nahraditelné, zaměnitelné, snadno reprodukovatelné. V konkurenci s popisností fotografie modernisté ženské tělo přetvářejí. Vycházejí z barevné nadsázky, volnější formy a zdůrazňují expresivitu, výrazovost. Pohlédněme na tři obrazy aktů z první čtvrtiny 20. století. První dva z nich vznikly před sto lety.

Od fotografie k performanci

Ve výtvarném umění druhé poloviny 20. století se více než dříve prosazují ženy výtvarnice. Iniciačním jevem byla druhá vlna feminismu, která se uskutečnila od 60. do 80. let 20. století; ve stejném období probíhala na Západě sexuální revolta. Oblíbeným nástrojem obrazového zaznamenávání nahoty je médium fotografie.

Přebujelostí scenérie ženských těl, v jejich banálním pózování, se u diváka postupně projeví smyslová přesycenost, až duševní otupělost. Fotografický akt je dnes velmi populární a je hojně využíván, ba zneužíván v reklamě na cokoli.

V českém prostředí působí příklad výtvarnice Lenky Klodové (*1969). Na Fakultě výtvarných umění VUT Brno vede ateliér tělového designu. Ve svých praktických výstupech – performancích i v teoretických úvahách prozkoumává nahé situace (stejnojmenný název knihy L. Klodové, 2016).

Probleskuje tu ironický náhled na společností tradovanou, tj. „přidělovanou“ ženskou roli. Zde je bezhlavá, bezruká, cosi mezi odaliskou a služkou... Osekaný ženský trup mi nejspíše připomíná totem.

Místo obrazu aktu se nověji objevují performance, pohybové akce, kde lidské tělo je materiál, nástroj i výrazový prvek. V některých akcích v galeriích či v ulicích měst se prezentuje živoucí nahé tělo. Známé jsou produkce performerky Milo Moiré (*1983). Aktérka provokuje, když své tělo nabízí lidem k dotekům; je si vědoma toho, že hmat je nejerotičtější lidský smysl. V mezilidské komunikaci se dotykem cizího těla narušuje intimní vzdálenost, tj. distanční okruh v kategorii osobní.

Ve veřejném prostoru se také vyskytuje nahota skupin lidí. Má různé motivace a má odstíněné významy ve škále, např. od obnažování k projevu křehkosti a zranitelnosti těla. Nazí aktivisté protestovali i v roce 2016, např. proti D. Trumpovi; jiní zase za práva zvířat a proti zabíjení býků při koridě. Nahé situace obsahují manipulativní triky. Plná nahota je doslovnost, kdežto částečná zahalenost probouzí diváckou zvědavost a představivost.

Autor: Zdeněk Hosman | úterý 28.2.2017 13:34 | karma článku: 15.65 | přečteno: 871x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

V Krumbenowe

Pozoruhodný pokus zpřítomnění dávnověku. Naši předchůdci v mezidobí od pravěku až ke středověku leccos uměli. Názorné oživování toho, co bývá zapomenuto.

10.9.2017 v 21:27 | Karma článku: 13.72 | Přečteno: 346 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Obelisk nad jezerem znovuzrozený

Památník Adalberta Stiftera, česko-rakouského spisovatele, malíře a pedagoga; znalce i milovníka šumavské přírody, trvá sto čtyřicet let.

28.8.2017 v 9:05 | Karma článku: 13.77 | Přečteno: 270 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Hold rostlinám, nápojům i dílu lidí

V bývalém cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna je pro zájemce otevřena výstava. Koná se čtvrtý ročník krátkodobé floristické expozice.

6.8.2017 v 15:02 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 215 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Cedulové retro

Retro je podnět k zastavení i návrat do minulosti. Odložené a zapomenuté věci mají paměť. Jakou podobu měl grafický design kdysi?

1.8.2017 v 17:15 | Karma článku: 19.85 | Přečteno: 578 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 13.47 | Přečteno: 267 | Diskuse

Jiri Borovy

Rick a Morty

V pátek byla další česká premiéra. Televize Prima Comedy Central, tj. TV Prima, zahájila vysílání nového seriálu pro dospělé.

20.9.2017 v 9:36 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 193 | Diskuse

Karel Sýkora

Garou – Ton Premier Regard

Pierre Garand, vystupující pod pseudonymem Garou je kanadský zpěvák s výrazným „chraplavým“ hlasem, který je u nás známý hlavně jako představitel role Quasimoda z francouzského muzikálu Notre-Dame de Paris.

20.9.2017 v 5:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 |

Karel Sýkora

Peter Gabriel – Mercy Street

Peter Brian Gabriel je anglický hudebník. Poprvé se proslavil jako sólový zpěvák a flétnista v progressive rockové skupině Genesis. Po odchodu od ní se úspěšně věnoval sólové kariéře. V současnosti se věnuje produkci world music,

19.9.2017 v 20:03 | Karma článku: 5.23 | Přečteno: 84 |

Karel Sýkora

Stereophonics – All In One Night

Stereophonics je velšská rocková skupina, založená v roce 1992 ve vesnici Cwmaman na jihu Walesu. Původní sestavu skupiny tvořili zpěvák a kytarista Kelly Jones, baskytarista Richard Jones a bubeník Stuart Cable.

19.9.2017 v 8:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 |
Počet článků 13 Celková karma 14.21 Průměrná čtenost 375

Kdo mi může říci, kdo jsem? (W. Shakespeare)

Poutník přírodou, výtvarnem, imaginací...

Další blogy - http://www.literarky.cz/blogy/zdenek-hosman



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.