Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nahoty

28. 02. 2017 13:34:02
Dialog dvou mužů: Čím se teď zabývá tvůj kámoš? Představ si, on maluje nahé akty. To nic není, moje známá dělá nahé fotky...

Malířský žánr akt

Ženský akt je v evropském malířství žánr tradiční. Má oporu v klasických vyprávěních. Z nich oblíbený je příběh Soud Paridův – volba královny krásy. „Jablko sváru“ vyhrála Venuše, když za vítězství sudímu slíbila lásku, ne však svoji, ale v podobě milostného objektu jiné ženy.

Obrazy ženských aktů vždy malovali především muži pro muže – vlastníky obrazů, i pro jejich pohledy. Pro zobrazování nahoty vypracovali umělci potřebné komunikační strategie, např. míru zakrývání a odhalování těla, svádivost pohybem, pohledem, gesty rukou. Ženský akt ve výtvarném umění staví model do pozice erotické loutky, aby obrazově uspokojila mužskou touhu. Ženina situace je tak vymezena její podřízeností. Díváme se na obrazy a ony naopak shlížejí na nás.

Akt a nahota

Historik umění Kenneth Clark (1903 – 1983) k tématu aktů a nahotě publikoval knihy, např. Feminine Beauty (1980). Rozlišuje mezi označeními akt (nude) a nahé tělo (naked body). Být nahý je situace, jež v člověku vyvolává rozpaky i stud, neboť jsme ovlivněni společenskými konvencemi. Aby se nahé tělo proměnilo na akt, potřebuje být vnímáno jako věc. Akt je umělecké dílo a meze nahoty nemá. Ve výtvarném umění nahá osoba není čistou kopií přírody, ale umělcem je proměněná do podoby estetického objektu. U malířské moderny 20. století zájem o žánr aktu ustupuje. Jedním z důvodů bylo rozšíření fotografie. Tyto dostupnější technické obrazy proměňují role jejich příjemců. Místo diváka – vlastníka obrazu je tu nově divák konzument. Ten nepotřebuje vlastnit jednoduše nahraditelné, zaměnitelné, snadno reprodukovatelné. V konkurenci s popisností fotografie modernisté ženské tělo přetvářejí. Vycházejí z barevné nadsázky, volnější formy a zdůrazňují expresivitu, výrazovost. Pohlédněme na tři obrazy aktů z první čtvrtiny 20. století. První dva z nich vznikly před sto lety.

Od fotografie k performanci

Ve výtvarném umění druhé poloviny 20. století se více než dříve prosazují ženy výtvarnice. Iniciačním jevem byla druhá vlna feminismu, která se uskutečnila od 60. do 80. let 20. století; ve stejném období probíhala na Západě sexuální revolta. Oblíbeným nástrojem obrazového zaznamenávání nahoty je médium fotografie.

Přebujelostí scenérie ženských těl, v jejich banálním pózování, se u diváka postupně projeví smyslová přesycenost, až duševní otupělost. Fotografický akt je dnes velmi populární a je hojně využíván, ba zneužíván v reklamě na cokoli.

V českém prostředí působí příklad výtvarnice Lenky Klodové (*1969). Na Fakultě výtvarných umění VUT Brno vede ateliér tělového designu. Ve svých praktických výstupech – performancích i v teoretických úvahách prozkoumává nahé situace (stejnojmenný název knihy L. Klodové, 2016).

Probleskuje tu ironický náhled na společností tradovanou, tj. „přidělovanou“ ženskou roli. Zde je bezhlavá, bezruká, cosi mezi odaliskou a služkou... Osekaný ženský trup mi nejspíše připomíná totem.

Místo obrazu aktu se nověji objevují performance, pohybové akce, kde lidské tělo je materiál, nástroj i výrazový prvek. V některých akcích v galeriích či v ulicích měst se prezentuje živoucí nahé tělo. Známé jsou produkce performerky Milo Moiré (*1983). Aktérka provokuje, když své tělo nabízí lidem k dotekům; je si vědoma toho, že hmat je nejerotičtější lidský smysl. V mezilidské komunikaci se dotykem cizího těla narušuje intimní vzdálenost, tj. distanční okruh v kategorii osobní.

Ve veřejném prostoru se také vyskytuje nahota skupin lidí. Má různé motivace a má odstíněné významy ve škále, např. od obnažování k projevu křehkosti a zranitelnosti těla. Nazí aktivisté protestovali i v roce 2016, např. proti D. Trumpovi; jiní zase za práva zvířat a proti zabíjení býků při koridě. Nahé situace obsahují manipulativní triky. Plná nahota je doslovnost, kdežto částečná zahalenost probouzí diváckou zvědavost a představivost.

Autor: Zdeněk Hosman | úterý 28.2.2017 13:34 | karma článku: 14.59 | přečteno: 857x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Cejch Entartete Kunst

Kult násilí místo kultury. Umění moderny na pranýři. Skandalizace tvůrců. Memento k 80. výročí obrazoborectví na Západě.

17.7.2017 v 11:14 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 261 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Kořání

Slovo znějící starosvětsky a básnivě. Kořání je pro člověka většinou neviditelné. Slovem i obrazem nabízím vstup do oblasti rhizosféry.

21.6.2017 v 14:41 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 196 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Bombus je bzučán

Hmyz je druhově nejbohatší skupina živočichů. Mezi mnohými se u nás v poslední době stává populárním stále více jeden z nich.

25.5.2017 v 19:55 | Karma článku: 20.20 | Přečteno: 338 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Dívčák

Pozoruhodný terén byl osídlený v pravěku, pak i ve středověku. Letmý pohled do historie a pozvánka k výšlapu do přírody.

1.5.2017 v 15:27 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 690 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Metoděj Skřeček

Coloursu!!! Akbar* - aneb žúžo dobrodrůžo!!! - imprese starého zvukaře

Že je Colours Orf Ostrava největší a nejlepší, a že všechno co dělají je bájo, a že když Vás chtějí vytočit, tak je to taky monstrózní. Da vzdrástvujeť ročník 2017.

20.7.2017 v 14:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 |

Vladimír Špurek

Ištambulský t(r)est - prepis

Prepis textu scénky. Vážení bojovníci za gender aj fender, volám sa Frndolína Offman Bruselová. Vyšli sme si do ulíc, aby sme dokázali, aký pravdivý a potrebný je istambulský dohovor pre ďalší rozklad... pardón, rozkvet, našej

20.7.2017 v 14:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Karel Sýkora

Robert Plant – If I Were a Carpenter

Robert Plant je anglický rockový zpěvák a skladatel, především známý jako člen známé skupiny Led Zeppelin, ale také svou úspěšnou čtyřicetiletou sólovou kariérou. Plant je považován za jednoho z nejvýznamnějších rockových zpěváků.

20.7.2017 v 9:50 | Karma článku: 8.90 | Přečteno: 211 |

Karel Sýkora

Pán Ježíš Kristus a esejci

Esejci byli členové asketického apokalyptického mesianistického hnutí antického judaismu, které vzniklo v polovině 2. stol. př. n. l. a zaniklo roku 68 zničením jejich sídliště v Kumránu.

20.7.2017 v 5:30 | Karma článku: 17.09 | Přečteno: 406 |

Karel Sýkora

Takhle dnes vypadá Ninive

Ninive bylo hlavní město Asýrie. O pověst tohoto města se zasloužili antičtí autoři, kteří jej umísťovali mezi řeky Tigris a Velký Záb. Kniha Jonášova ho popisuje jako velké město, kterým se muselo procházet tři dny.

19.7.2017 v 18:33 | Karma článku: 8.96 | Přečteno: 313 |
Počet článků 9 Celková karma 13.72 Průměrná čtenost 366

Kdo mi může říci, kdo jsem? (W. Shakespeare)

Poutník přírodou, výtvarnem, imaginací...

Další blogy - http://www.literarky.cz/blogy/zdenek-hosman



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.