Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kořání

21. 06. 2017 14:41:18
Slovo znějící starosvětsky a básnivě. Kořání je pro člověka většinou neviditelné. Slovem i obrazem nabízím vstup do oblasti rhizosféry.

Jazykovědci uvádějí, že v písemných památkách 12. – 14. století staroslověnské „korenije“ vedle tradičních významů kořání, kořeny, znamenalo též „kouzla, čarování.

Rhizologie

Obor rhizologie se zabývá studiem kořenových systémů rostlin v přirozeném prostředí jejich výskytu, tedy ekologie a cenologie (nauka o skupinách společenství organismů) kořenových soustav v půdním prostředí. Název rhizologie vychází z latinského rhiza = kořen; pro obor jej navrhl G. N. Vysockij 1905. Mladistvé odvětví je samostatnou kapitolou geobotaniky.

Z vědeckého bádání je kořání jen málo známé jak po stránce anatomicko-morfologické, tak také z pohledu fyziologie, ekologie i cenologicky. Nižší stav zájmu o obor se zdůvodňuje různě, například v minulosti tím, že pro zkoumání kořenů v přírodním prostředí je při sondách v půdě nutnou výbavou motyka a lopata a fyzická námaha. Jiný nadsazený argument jednoho z našich průkopníků-výzkumníků byl: Vykopejte kořeny všech evropských druhů stromů – a dostanete fádní obraz rozvětvených systémů, na nichž jakoby fantazie přírody zapomněla pracovat (sic!).

Sbírka kořání

S různorodým kořáním se potkávám dlouhodobě. Ve volné přírodě je fotografuji, v spletitých podmínkách načrtávám. V soukromí zahrady o zdomácnělé kořeny pečuji a při kultivaci prostředí je občas vyzvedávám, očišťuji a preparuji. Získaným přírodním tvarům nevtiskuji žádnou trvalou podobu ve stylu výroby „samorostů.“ Kořání nabízí jedinečnost forem, variabilitu, vitalitu i výtvarný potenciál. Na fotografiích jsou zaznamenány kořeny v přírodě, jak je nacházím; další část je z mé soukromé sbírky.

Borovice lesní (pinus sylvestris) rostoucí na příkrém svahu nad kamenitým podložím. Erozí půdy se zjevuje kořenový systém: kosterní kořeny, kotvy, mají funkci zajišťování mechanické stability stromu. Obnažené kořeny jsou pokryté borkou. Ukázka odolnosti a vitality stromu v náročných podmínkách.

Padlý dvojkmen suché borovice na skále. Kůlovitý kořen zmizel, zůstávají dutiny.

Mělce kořenící borovice rostoucí na skalním podloží. Na průchozí stezce stopami pocestných zraňované i ohlazované kořání se proměňuje.

Detail kořene borovice se zajizvením po poškození; struktura připomíná letokruhy.

Jiný příklad novotvarů na zjizveném uschlém kořenu borovice.

Škumpa ocetná (rhus typhina L.); čarovné torzo.

Levandule (lavandula); šroubovitě vinuté kořání.

Dřišťál Juliin (berberis julianae); kořenové jádro keře jen s málem kořenů v původní barevnosti.

Rybíz červený (ribes rubrum) v podobě kořenového bludiště.

Bez černý (sambucus nigra L.), rozměry: 95 x 80 x 75 cm. Div přírody.

Kořeny metaforicky

Pro společenskou komunikaci v kultuře se kořeny ustavily metaforou, tj. přenesením obrazu toho, co se domníváme dobře znát, ale... Současný hojný výskyt sousloví typu – „kořeny evropské civilizace, kulturní kořeny, národní kořeny“ – způsobuje, že nadužíváním metafora zplaňuje do duté fráze. Potvrzuje se, že v přechodových obdobích různé podoby strachu před světem vyvolávají inflaci metafor. Neurčité povědomí o kořenech národních našinci vykazují neznalostmi historiografie. Souvisí to s přijímáním i ztotožňováním se s českými pověstmi; v nich se cítíme být mnohdy oběťmi, zřídka hrdiny. Jinak napsáno: máme „potíže s dějinami“ (název znamenitých esejů Josefa Kroutvora). Zjednodušeně: místo historie se u nás tradují historky. Lokální diskuse o dějinách trochu připomíná žvatlání v nálevnách o politice. Nastává přirozený jev kořenopad?

Autorem publikovaných fotografií je Zdeněk Hosman.

Autor: Zdeněk Hosman | středa 21.6.2017 14:41 | karma článku: 10.81 | přečteno: 196x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Cejch Entartete Kunst

Kult násilí místo kultury. Umění moderny na pranýři. Skandalizace tvůrců. Memento k 80. výročí obrazoborectví na Západě.

17.7.2017 v 11:14 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 261 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Bombus je bzučán

Hmyz je druhově nejbohatší skupina živočichů. Mezi mnohými se u nás v poslední době stává populárním stále více jeden z nich.

25.5.2017 v 19:55 | Karma článku: 20.20 | Přečteno: 338 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Dívčák

Pozoruhodný terén byl osídlený v pravěku, pak i ve středověku. Letmý pohled do historie a pozvánka k výšlapu do přírody.

1.5.2017 v 15:27 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 690 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jiří Stratil

Petr Parléř se v hrobě obracel a jeho duch nemá klidu dodnes

Z toho, jak mu radnici ničili. Tak mu ji zde znovu rahabilituji v její původní podobě, jak ji znalci zrekonstruovali, ale s omluvou potom křísím jinak.

20.7.2017 v 10:03 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 512 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Smutný začátek prázdnin

Vedro. Léto. Vysvědčení v kapse. Mouchy. Okurky na záhonu. Všechno jak má být. Zdánlivě jak má být...

19.7.2017 v 10:23 | Karma článku: 24.14 | Přečteno: 766 | Diskuse

Jiří Stratil

Ten váš moderní kumšt je starý více jak 100 let

Ba ne, více jak 2000 let. Inspirace mohou být z jakékoliv doby a kultury, jde jen o to, co z nich uděláme pro svoji dobu.

19.7.2017 v 9:15 | Karma článku: 6.38 | Přečteno: 220 | Diskuse

Jan Tichý

Okurková sezóna

Zásadní otázka je stejná jako každé léto. Kdy vypukne a jak dlouho potrvá okurková sezóna u nás na zahradě? Přitom jde jen o jeden nevelký záhon okurek.

18.7.2017 v 20:33 | Karma článku: 8.55 | Přečteno: 153 | Diskuse

Dita Jarošová

Zde žijí lvi ! / hic sunt leones/

Přestože bydlím vzdušnou čarou pár set metrů od africké Zoo ve Dvoře Králové a slyším mnohé, co teplomilná fauna vyluzuje, nenechala jsem si ujít zvláštní příležitost strávit noc v africkém stylu. Obýváme stan súdánského typu.

18.7.2017 v 17:11 | Karma článku: 15.92 | Přečteno: 240 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 13.72 Průměrná čtenost 366

Kdo mi může říci, kdo jsem? (W. Shakespeare)

Poutník přírodou, výtvarnem, imaginací...

Další blogy - http://www.literarky.cz/blogy/zdenek-hosman



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.