Kořání
Jazykovědci uvádějí, že v písemných památkách 12. – 14. století staroslověnské „korenije“ vedle tradičních významů kořání, kořeny, znamenalo též „kouzla, čarování.
Rhizologie
Obor rhizologie se zabývá studiem kořenových systémů rostlin v přirozeném prostředí jejich výskytu, tedy ekologie a cenologie (nauka o skupinách společenství organismů) kořenových soustav v půdním prostředí. Název rhizologie vychází z latinského rhiza = kořen; pro obor jej navrhl G. N. Vysockij 1905. Mladistvé odvětví je samostatnou kapitolou geobotaniky.
Z vědeckého bádání je kořání jen málo známé jak po stránce anatomicko-morfologické, tak také z pohledu fyziologie, ekologie i cenologicky. Nižší stav zájmu o obor se zdůvodňuje různě, například v minulosti tím, že pro zkoumání kořenů v přírodním prostředí je při sondách v půdě nutnou výbavou motyka a lopata a fyzická námaha. Jiný nadsazený argument jednoho z našich průkopníků-výzkumníků byl: Vykopejte kořeny všech evropských druhů stromů – a dostanete fádní obraz rozvětvených systémů, na nichž jakoby fantazie přírody zapomněla pracovat (sic!).
Sbírka kořání
S různorodým kořáním se potkávám dlouhodobě. Ve volné přírodě je fotografuji, v spletitých podmínkách načrtávám. V soukromí zahrady o zdomácnělé kořeny pečuji a při kultivaci prostředí je občas vyzvedávám, očišťuji a preparuji. Získaným přírodním tvarům nevtiskuji žádnou trvalou podobu ve stylu výroby „samorostů.“ Kořání nabízí jedinečnost forem, variabilitu, vitalitu i výtvarný potenciál. Na fotografiích jsou zaznamenány kořeny v přírodě, jak je nacházím; další část je z mé soukromé sbírky.
Borovice lesní (pinus sylvestris) rostoucí na příkrém svahu nad kamenitým podložím. Erozí půdy se zjevuje kořenový systém: kosterní kořeny, kotvy, mají funkci zajišťování mechanické stability stromu. Obnažené kořeny jsou pokryté borkou. Ukázka odolnosti a vitality stromu v náročných podmínkách.
Padlý dvojkmen suché borovice na skále. Kůlovitý kořen zmizel, zůstávají dutiny.
Mělce kořenící borovice rostoucí na skalním podloží. Na průchozí stezce stopami pocestných zraňované i ohlazované kořání se proměňuje.
Detail kořene borovice se zajizvením po poškození; struktura připomíná letokruhy.
Jiný příklad novotvarů na zjizveném uschlém kořenu borovice.
Škumpa ocetná (rhus typhina L.); čarovné torzo.
Levandule (lavandula); šroubovitě vinuté kořání.
Dřišťál Juliin (berberis julianae); kořenové jádro keře jen s málem kořenů v původní barevnosti.
Rybíz červený (ribes rubrum) v podobě kořenového bludiště.
Bez černý (sambucus nigra L.), rozměry: 95 x 80 x 75 cm. Div přírody.
Kořeny metaforicky
Pro společenskou komunikaci v kultuře se kořeny ustavily metaforou, tj. přenesením obrazu toho, co se domníváme dobře znát, ale… Současný hojný výskyt sousloví typu – „kořeny evropské civilizace, kulturní kořeny, národní kořeny“ – způsobuje, že nadužíváním metafora zplaňuje do duté fráze. Potvrzuje se, že v přechodových obdobích různé podoby strachu před světem vyvolávají inflaci metafor. Neurčité povědomí o kořenech národních našinci vykazují neznalostmi historiografie. Souvisí to s přijímáním i ztotožňováním se s českými pověstmi; v nich se cítíme být mnohdy oběťmi, zřídka hrdiny. Jinak napsáno: máme „potíže s dějinami“ (název znamenitých esejů Josefa Kroutvora). Zjednodušeně: místo historie se u nás tradují historky. Lokální diskuse o dějinách trochu připomíná žvatlání v nálevnách o politice. Nastává přirozený jev kořenopad?
Autorem publikovaných fotografií je Zdeněk Hosman.
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)