Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kořání

21. 06. 2017 14:41:18
Slovo znějící starosvětsky a básnivě. Kořání je pro člověka většinou neviditelné. Slovem i obrazem nabízím vstup do oblasti rhizosféry.

Jazykovědci uvádějí, že v písemných památkách 12. – 14. století staroslověnské „korenije“ vedle tradičních významů kořání, kořeny, znamenalo též „kouzla, čarování.

Rhizologie

Obor rhizologie se zabývá studiem kořenových systémů rostlin v přirozeném prostředí jejich výskytu, tedy ekologie a cenologie (nauka o skupinách společenství organismů) kořenových soustav v půdním prostředí. Název rhizologie vychází z latinského rhiza = kořen; pro obor jej navrhl G. N. Vysockij 1905. Mladistvé odvětví je samostatnou kapitolou geobotaniky.

Z vědeckého bádání je kořání jen málo známé jak po stránce anatomicko-morfologické, tak také z pohledu fyziologie, ekologie i cenologicky. Nižší stav zájmu o obor se zdůvodňuje různě, například v minulosti tím, že pro zkoumání kořenů v přírodním prostředí je při sondách v půdě nutnou výbavou motyka a lopata a fyzická námaha. Jiný nadsazený argument jednoho z našich průkopníků-výzkumníků byl: Vykopejte kořeny všech evropských druhů stromů – a dostanete fádní obraz rozvětvených systémů, na nichž jakoby fantazie přírody zapomněla pracovat (sic!).

Sbírka kořání

S různorodým kořáním se potkávám dlouhodobě. Ve volné přírodě je fotografuji, v spletitých podmínkách načrtávám. V soukromí zahrady o zdomácnělé kořeny pečuji a při kultivaci prostředí je občas vyzvedávám, očišťuji a preparuji. Získaným přírodním tvarům nevtiskuji žádnou trvalou podobu ve stylu výroby „samorostů.“ Kořání nabízí jedinečnost forem, variabilitu, vitalitu i výtvarný potenciál. Na fotografiích jsou zaznamenány kořeny v přírodě, jak je nacházím; další část je z mé soukromé sbírky.

Borovice lesní (pinus sylvestris) rostoucí na příkrém svahu nad kamenitým podložím. Erozí půdy se zjevuje kořenový systém: kosterní kořeny, kotvy, mají funkci zajišťování mechanické stability stromu. Obnažené kořeny jsou pokryté borkou. Ukázka odolnosti a vitality stromu v náročných podmínkách.

Padlý dvojkmen suché borovice na skále. Kůlovitý kořen zmizel, zůstávají dutiny.

Mělce kořenící borovice rostoucí na skalním podloží. Na průchozí stezce stopami pocestných zraňované i ohlazované kořání se proměňuje.

Detail kořene borovice se zajizvením po poškození; struktura připomíná letokruhy.

Jiný příklad novotvarů na zjizveném uschlém kořenu borovice.

Škumpa ocetná (rhus typhina L.); čarovné torzo.

Levandule (lavandula); šroubovitě vinuté kořání.

Dřišťál Juliin (berberis julianae); kořenové jádro keře jen s málem kořenů v původní barevnosti.

Rybíz červený (ribes rubrum) v podobě kořenového bludiště.

Bez černý (sambucus nigra L.), rozměry: 95 x 80 x 75 cm. Div přírody.

Kořeny metaforicky

Pro společenskou komunikaci v kultuře se kořeny ustavily metaforou, tj. přenesením obrazu toho, co se domníváme dobře znát, ale... Současný hojný výskyt sousloví typu – „kořeny evropské civilizace, kulturní kořeny, národní kořeny“ – způsobuje, že nadužíváním metafora zplaňuje do duté fráze. Potvrzuje se, že v přechodových obdobích různé podoby strachu před světem vyvolávají inflaci metafor. Neurčité povědomí o kořenech národních našinci vykazují neznalostmi historiografie. Souvisí to s přijímáním i ztotožňováním se s českými pověstmi; v nich se cítíme být mnohdy oběťmi, zřídka hrdiny. Jinak napsáno: máme „potíže s dějinami“ (název znamenitých esejů Josefa Kroutvora). Zjednodušeně: místo historie se u nás tradují historky. Lokální diskuse o dějinách trochu připomíná žvatlání v nálevnách o politice. Nastává přirozený jev kořenopad?

Autorem publikovaných fotografií je Zdeněk Hosman.

Autor: Zdeněk Hosman | středa 21.6.2017 14:41 | karma článku: 12.76 | přečteno: 232x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

V Krumbenowe

Pozoruhodný pokus zpřítomnění dávnověku. Naši předchůdci v mezidobí od pravěku až ke středověku leccos uměli. Názorné oživování toho, co bývá zapomenuto.

10.9.2017 v 21:27 | Karma článku: 13.72 | Přečteno: 346 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Obelisk nad jezerem znovuzrozený

Památník Adalberta Stiftera, česko-rakouského spisovatele, malíře a pedagoga; znalce i milovníka šumavské přírody, trvá sto čtyřicet let.

28.8.2017 v 9:05 | Karma článku: 13.77 | Přečteno: 270 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Hold rostlinám, nápojům i dílu lidí

V bývalém cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna je pro zájemce otevřena výstava. Koná se čtvrtý ročník krátkodobé floristické expozice.

6.8.2017 v 15:02 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 215 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Cedulové retro

Retro je podnět k zastavení i návrat do minulosti. Odložené a zapomenuté věci mají paměť. Jakou podobu měl grafický design kdysi?

1.8.2017 v 17:15 | Karma článku: 19.85 | Přečteno: 578 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Karel Ábelovský

Wokno do jinam ... něco od vody

... jen krátké zastavení, tedy především pak na prašných cestách, které vždy osvěží díky zřídlu pitné a zurčící vody nejen tělo, ale díky náhodným, přesto přirozeným zákoutím, posléze i cestovatelskou a taky přírody milovnou duši.

20.9.2017 v 16:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Jiří Stratil

Život jako důkaz neexistence neživé přírody II

V návaznosti na svůj předchozí článek se zde dotknu evoluční teorie vývoje živých forem na Zemi. Ta sestavovaná vývojová řada organismů od těch neprimitivnějších až k člověku bude nejspíš hlavně jen teorií.

20.9.2017 v 9:27 | Karma článku: 5.69 | Přečteno: 254 | Diskuse

Jaromír Šiša

Rozkvetlý zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou a zastavení v Třebíči.

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou ohromí na první pohled nejenom rozlohou. Třebíč neni jen noclehárna pro zaměstnance z nedaleké jaderné elektrárny v Dukovanech. Další dlouhé komentáře jsou zbytečné, oba příběhy tím nijak neutrpí.

20.9.2017 v 9:12 | Karma článku: 27.14 | Přečteno: 399 | Diskuse

Jiří Stratil

Život jako důkaz neexistence neživé přírody

Vědní obory zkoumají fyzikální a chemické vlastnosti a zákonitosti přírody a rozlišují tak přírodu anorganickou a organickou.

19.9.2017 v 8:59 | Karma článku: 8.50 | Přečteno: 281 | Diskuse

Pavel Kynčil

Něco od hmyzu.

Hmyz - nejúspěšnější živočich na zeměkouli. Kam my se na něj hrabeme. No, jo, jenže nafotit jej není žádná legrace. Je rychlý, bystrý a většinou i dost obratný a pokud ne, umí se zase schovat a tak práce s ním ....................

18.9.2017 v 16:06 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 208 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 14.21 Průměrná čtenost 375

Kdo mi může říci, kdo jsem? (W. Shakespeare)

Poutník přírodou, výtvarnem, imaginací...

Další blogy - http://www.literarky.cz/blogy/zdenek-hosman



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.