Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hold rostlinám, nápojům i dílu lidí

6. 08. 2017 15:02:20
V bývalém cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna je pro zájemce otevřena výstava. Koná se čtvrtý ročník krátkodobé floristické expozice.

V pátek 4. 8. 2017 se uskutečnila vernisáž aranžmá sezónních květin a rostlin v klášterních prostorách. Podle Lenky Tondlové, autorky koncepce výstavy a správkyně památkového objektu, se projekt pojmenovaný ...na zdraví!, váže ke třem tekutinám: vodě, vínu a pivu v kulturně historických souvislostech. K tomu se druží dědictví názorných tabulí Orbis pictus, které zobrazují lidské činnosti a uplatnily se ve výuce zlatokorunské školy založené kolem r. 1774. Téma otevírám glosami k nápojům a doplňuji několika fotografiemi s květinovými kompozicemi i snímky z exteriéru.

Voda (nejen) u cisterciáků

Cisterciácký klášter Zlatá Koruna, založený králem Přemyslem Otakarem II. roku 1263, je postaven blízko řeky Vltavy, kterou je obtékán ze tří stran. Lokalita byla zvolena záměrně jak z pohledu přírodní ochrany, tak z provozního a i z mystického zření. Zlatokorunští mniši přivedli do kláštera vodu proudící samospádem, a to umělou stokou z potoka pramenícího na úpatí hory Kleť.

Voda je elementární symbol, zdroj veškerého života. V křesťanské ikonografii má voda význam očišťujícího prvku – při křtu se smývá poskvrnění hříchem. Voda smísená s vínem v křesťanské svátosti oltářní představuje tradiční duální systém; pasivní element vody oživuje „oheň“ vína, což míří ke dvěma podstatám (bůh a člověk) v osobě Ježíše Krista. Struktura vodního symbolismu je rozsáhlá. Ať si je přivlastní jakékoli náboženství, vody si uchovávají trvající význam: jsou očistné, obnovující a předcházejí stvoření. Nezapomínejme ani na vody smrti...

Vinná réva a víno

Vinná réva je starodávná kulturní rostlina, známá už v Orientu i Egyptě (kolem r. 3000 př. n. l). Ve starověkém Řecku byla réva darem Dionýsovým (původně bůh úrody a plodnosti, později uctíván jako bůh vína a veselosti). Zvyk nadměrného pití vína rozšířený v různých kulturách, měl kultovní kořeny ve starověkém Řecku. Smyslem pití bylo, přivést člověka do extáze pro spojení s bohy. Víno mělo pomoci objevit pravdu – in vino veritas – a tím potlačit čaromoc. V tradiční symbolice však víno nesouvisí s opojením, ale představuje nápoj ducha.

Řeky ve vinařství překonali Římané. Víno popíjeli smíšené v různých poměrech s teplou i studenou vodou; pití neředěného vína bylo považováno za barbarství. Nejoblíbenějším nápojem Římanů z tzv. umělých vín, bylo mulsum vinum, směs vína s medem: dvě třetiny trpkého falernského a jedna třetina medu prvotřídní kvality. Směs se pila při snídani, podávala se jako aperitiv při hostinách. Užíváno též jako léčivý nápoj. V Římě, v počátcích republiky, bylo ženám pití vína zakázáno s hrozbou trestu smrti. Ve světském umění je hrozen vína atributem Bakcha, římského boha vína (řecký Dionýsos), je zosobněním podzimu.

V náboženském pojetí je vinná réva symbolem Krista a křesťanské víry; odvozeno z biblického podobenství o vinném kmeni Já jsem ten vinný kmen pravý...(J 15,1-5). V křesťanské symbolice byl Kristus vinař a učedníci jeho plody.

Pivo

Vařilo se už v Mezopotámii i v Egyptě. Obvyklé bylo u Thráků, Panonů, Germánů i Galů; připravováno hlavně v severních oblastech. Řekové pivo považovali za barbarský produkt a vyhýbali se mu. Římský císař Julián Apostata (Odpadlík) ochutnal pivo keltské. Protože ho nadýmalo, napsal o něm posměšné verše.

Starodávné účinky pití vína

Ve středověké sbírce Gesta Romanorum (anekdoty a pověsti asi z konce 13. či počátku 14. století) se píše, parafrázuji – Noe našel divokou révu. Byla kyselá, i vzal krev čtyř zvířat: lva, beránka, vepře a opice, smíchal ji se zemí a vzniklo hnojivo, které dal ke kořenům rostliny. Z krve zvířat réva zesládla. Po pití vína jsou někteří lidé divocí jako lev, jiní bývají v opojení bekajícími beránky a další se v opilosti projevují jako nestydaté opice. Ke „sviňským“ účinkům opilosti výklad chybí...

Autorem fotografií je Zdeněk Hosman

Tematicky související blog: Klášter v plamenech

Autor: Zdeněk Hosman | neděle 6.8.2017 15:02 | karma článku: 11.41 | přečteno: 194x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Cedulové retro

Retro je podnět k zastavení i návrat do minulosti. Odložené a zapomenuté věci mají paměť. Jakou podobu měl grafický design kdysi?

1.8.2017 v 17:15 | Karma článku: 18.39 | Přečteno: 535 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Cejch Entartete Kunst

Kult násilí místo kultury. Umění moderny na pranýři. Skandalizace tvůrců. Memento k 80. výročí obrazoborectví na Západě.

17.7.2017 v 11:14 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 305 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Kořání

Slovo znějící starosvětsky a básnivě. Kořání je pro člověka většinou neviditelné. Slovem i obrazem nabízím vstup do oblasti rhizosféry.

21.6.2017 v 14:41 | Karma článku: 11.57 | Přečteno: 224 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jan Tomášek

Průzkum uranových dolů v Dolní Rožínce

Zprávy o tom, že letošního roku definitivně skončila těžba v uranových dolech v Dolní Rožínce mě přivedla na myšlenku navštívit tuto zajímavou lokalitu - kde se snoubí strohá industriální architektura s přírodou Vysočiny.

18.8.2017 v 22:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse

Ivo Peterka

Korsika - Bonifacio

Nejjižnější město Korsiky je Bonifacio. Jeho historickým centrem je pevnost na malém poloostrově. Novodobým centrem je vlastně bonifácký přístav.

18.8.2017 v 21:44 | Karma článku: 5.46 | Přečteno: 111 | Diskuse

Jan Pražák

Ostnaté dráty na hranicích

Blíží se smutné výročí 21. srpna 1968, kdy na území tehdejšího Československa vtrhly armády vojsk Varšavské smlouvy v čele s armádou sovětskou, aby silou potlačily zdejší demokratizační proces.

18.8.2017 v 19:50 | Karma článku: 15.34 | Přečteno: 368 | Diskuse

Klára Tůmová

Kvítí jihočeské

Když už se jeden vydá s foťákem kousek dál od svého kutlochu, všechno kolem vybízí k blejskání. Ony ty kytičky jsou tady úplně jiné, než v Praze a okolí!

18.8.2017 v 16:25 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 142 | Diskuse

Jitka Štanclová

Vítejte na Cimburku!

"Tys ještě nebyla na Cimburku? No to se styď!" A já se pokorně styděla, až do dnešního rána, kdy se vše změnilo.

18.8.2017 v 14:09 | Karma článku: 14.93 | Přečteno: 306 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 13.16 Průměrná čtenost 377

Kdo mi může říci, kdo jsem? (W. Shakespeare)

Poutník přírodou, výtvarnem, imaginací...

Další blogy - http://www.literarky.cz/blogy/zdenek-hosman



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.