Potíže kulturní fronty

25. 02. 2018 18:23:51
Dne 25. února 1948 vydalo sto sedmdesát kulturních pracovníků výzvu k české inteligenci nazvanou „Kupředu, zpátky ni krok.“

V prohlášení se požadovala očista kulturní fronty od reakčních sil a nutnost spojení s lidem. Následující den komunistické noviny Rudé právo na 3. straně informovalo: Včera jsme přinesli provolání předních kulturních pracovníků spolu s jejich podpisy. K nim dnes přibylo 235 dalších kulturních pracovníků, jejichž jména pro nedostatek místa neuveřejňujeme.

V prvním sledu spontánně podepsali ti, co komunistům a levici důvěřovali. Když prezident E. Beneš podepsal demise ministrů vlády, připojovali se další signatáři. Václav Černý (1905 – 1987), překladatel z románských jazyků, literární vědec a kritik, koncem druhé světové války vězněný za účast v protinacistickém odboji, ve svých Pamětech k únoru 1948 napsal, mimo jiné: „Prezident podepsal“ zaznělo od sochy sv. Václava, a dne příštího počaly v novinách pod heslo „Kupředu, zpátky ni krok“ pršet dodatečné podpisy (vyznačeno VČ): Werich, Pujman, Herberta Langová-Masaryková, herectvo šmahem, dne 27. přibyly podpisy Hrubínův, Scheinpflugův, Edmonda Konráda, Chalupeckého, Valjův, dne 28. Seifertův, Olgy Scheinpflugové, A. M. Píši, Ladislava Stehlíka, Otradovicové atd. „Kupředu, zpátky ni krok“ ty plné tři dny znamenalo Zachraň kůži kdo můžeš, ale národ ty podpisy stěží bral na vědomí, nezazlíval a ihned zapomínal. ...Ne, mezi těmi subskribenty ani jediné jméno, jež by se bylo nejmenším činem, a byť i stínem účasti nebo prezence objevilo v odboji, chvála Bohu, alespoň to! A neměl ostatně ten věčný kulturní žabinec omluvu, alespoň sám před sebou? Cožpak prezident nedal událostem svým závěrečným podpisem pečeť národní a demokratické náležitosti? (Václav Černý / Paměti III (1945 – 1972). Atlantis Brno 1992; vydání druhé, rozšířené; strany 162 – 163).

Předposlední otázka V. Černého má přesah. Umělci, kteří ve své době mohli a neodporovali zjevnému zlu, pozbývali věrohodnost. Jména signatářů výzvy se jeví být druhořadou záležitostí. Některá z nich už dnes lidé neznají, ani to, co je za jmény. U umělců je snad prvořadá souladnost vnímání a cítění; v celistvosti myšlení i dílo.

Angažovaný kulturní činitel

V moderní době chtěli aktéři kultury sloužit, „pečovat o nového člověka a jeho růst.“ Intelektuálové se cítili málo užiteční, a tak začali sloužit partaji. Vztah mezi službou straně v oblasti ideově politické propagandy, umění i kultury vrcholil v marxismu-leninismu vznikem „angažovaného intelektuála“ (ideolog A. Ždanov umělce a vědce pomáhající při realizaci revoluce nazval „inženýry lidských duší“). V nedávných letech se opakovaně potvrzovalo, že například pop-herci kandidující do parlamentu za různé partaje, fungují v politice jako maskoti. Oni to dodnes nevědí?

Po sedmdesáti letech

V odstupu sedmdesáti let od únorových událostí 1948, jež jsou dokumentovány a znovu interpretovány, víme, jaký byl další politický a kulturně společenský vývoj v Československu. V dnešním posuzování / odsuzování minulých aktivit kulturních činitelů tkví háček – na ostatní zpravidla klademe jiné nároky, než na sebe. Oni byli viníci událostí, my jsme oběti? Sebestylizovat se do rolí obětí je výrazem pasivity ve vnímání světa. Stále platí, chceš-li ve svém okolí něco změnit, začni u sebe.

Kupředu...

Dřívější označování „avantgarda,“ před-voj a sousloví „kulturní fronta“ jsou spojena s vojenstvím. Má se v umění a kultuře bojovat jako v politice, tj. pletichařit? Spisovatelé nemusejí politizovat. Pro různé manévry mocipánů k ovládání mentality mas bývají umělci vhodnými nástroji. Panstvo kejklíři většinou pohrdá, protože se nechávají ovládat, fakticky prostituovat. Publikum je dnes vybízeno k uctívání nikoliv umělecké tvorby, nýbrž prestiže jistých umělců založené na reklamě. Jaká je v naší době role herců, kdy umění nahrazuje zábava, již provází ohlupující kult „celerbritek“ (sic)?

Autor: Zdeněk Hosman | neděle 25.2.2018 18:23 | karma článku: 31.43 | přečteno: 1365x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Móda transgender žáci

Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.

4.9.2023 v 9:33 | Karma článku: 31.58 | Přečteno: 1135 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Šumavský Everest – Moldaublick

Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.

1.8.2023 v 10:11 | Karma článku: 25.39 | Přečteno: 1108 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht

V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.

12.7.2023 v 9:42 | Karma článku: 23.77 | Přečteno: 450 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Vládní stratkom

Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.

21.6.2023 v 11:13 | Karma článku: 35.89 | Přečteno: 1206 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 6.49 | Přečteno: 179 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 307 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 17.84 | Přečteno: 345 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 111 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 845

Kdo mi může říci, kdo jsem? (William Shakespeare)

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...