Svět Žofínského pralesa fotograficky

Exkurse v nejstarší přírodní rezervaci Střední Evropy. Od roku 2012 je jádrová část pralesa součástí celosvětové výzkumné sítě ForestGEO.

V podzimu roku 2019 jsem měl jedinečnou příležitost tři hodiny pobývat v prostoru Žofínského pralesa. Území se nalézá v jižních Čechách v oblasti Novohradska, dva kilometry od česko-rakouské státní hranice v zeměpisné výšce 745 – 822 m n. m. Prales byl vyhlášen rozhodnutím hraběte Jiřího Augusta Buqoye dne 28. VIII. 1838 jako památník dávno minulých dob názornému požitku pravých přátel přírody.

Průvodce přírodní rezervací, pan Petr Lepší z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště jižní Čechy, nám účastníkům exkurse při několika zastaveních objasňoval různé přírodní děje pralesa. Vzpírám se k přírodě přistupovat nejdřív rozumově, tj. přes technické a přírodovědné údaje. V neznámém terénu spontánně upřednostňuji vnímání všemi smysly i intuitivními vhledy. V pralese bych potřeboval pobývat déle; nejlépe, mít možnost se do něj vrátit… Objevoval jsem dosud nepoznaný prostor svým vlastním způsobem. Když jsem fotografoval, setrvale jsem se za skupinkou účastníků opožďoval a výklad průvodce se mi občas ztrácel. Co jsem neznal, a zajímalo mne, doplnil jsem dodatečným studiem i konzultacemi.

Vstupní scenérie pralesa hned za branou.

V přírodní rezervaci je hojnost vyvrácených i zlámaných stromů.

Mechorosty zakrývají materie, že sotva rozeznáte, co je kámen a co dřevo.

Některá místa jsou neprůchodná.

Při západním okraji rezervace rostla smrčina. V lednu 2007 ji zničil orkán Kyrill. V pozadí (čtvereček vpravo uprostřed) je od r. 2016 instalována automatická meteorologická stanice pro přenos dat z pralesa.

Kvantitativní údaje z NPR Žofínský prales

V českých zemích je nejznámější Boubínský prales na Šumavě (vyhlášený r. 1858), avšak Žofínský prales spolu s blízkou Hojnou Vodou jsou našimi nejstaršími přírodními rezervacemi. Dnešní rozloha Národní přírodní rezervace (dále jen NPR) Žofínský prales je 102 ha. Původní výměra se proměňovala a v různých místech se průběžně těžilo dřevo, tzn., že uvedená rezervace není ryzím pralesem. Z celku je 75 ha jádrovým územím s pralesovitými porosty. Na něm je vytýčen čtverec 500 x 500 metrů, který je od roku 2012 „přírodní laboratoří.“ Zaznamenává se zde počet živých i mrtvých stromů a všemožné souvislosti podmínek jejich růstu i zániku. Žofínský prales vykazuje rysy horské květnaté bučiny (druhově bohatá bučina) a jedlobukový les. Ve stromovém patře dominuje buk lesní, podle výčetní plochy 76%, s příměsí smrku ztepilého 19% a jedle bělokoré 5% (procentní údaje se v různých zdrojích od sebe mírně liší; uvádím popis z mezinárodní sítě ForestGEO). Na území rezervace bylo zaznamenáno 247 druhů lišejníků (je to kolem 16% všech známých druhů v ČR) a 195 druhů mechorostů (zdroj: Lišejníky Žofínského pralesa).

Pro průběžné zkoumání přírůstků stromů bylo v r. 2016 instalováno 110 dendrometrů. Na snímku otočný typ, který měří přírůstky kmenu od 5 do 40 milimetrů.

Na několika místech jsou „koše;“ zjišťuje se kvantita spadaného listí.

Řeřišnice trojlistá je evidovaná v seznamu (C3) ohrožených druhů v ČR.   

Plavuň pučivá je zapsaná ve výčtu C3 – ohrožené druhy České republiky.   

Mykolog Miroslav Beran z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích mi na dotaz odpověděl, že v Žofínské rezervaci je známo kolem 1000 makromycetů, tj. „velkých hub“ (houby vytvářející okem postřehnutelné plodnice). Trs parazitující na živém buku je šindelovník severský.

Na padlém tlejícím kmenu jedle vyrůstá podivuhodná houba korálovec jedlový.

V pohledu do žofínské bučiny se nám připomíná ještě jiné místo…

…pro porovnání: jiné bukové stromoví ze severních svahů hory Kletě.

Žofínská bučina je zde rozvolněná, vzhled pralesa ustoupil.

Návrat zpět. V sousedství mrtvých stromů ze semenáčků vyrůstá nová generace.

V rezervaci existovaly dvě věkovité jedle: „Královna jedlí,“ stáří 425 let, roku 1975 zlomena. Na fotografii je torzo jedle zvané „Svícnová;“ věk 450 roků, výška 50 metrů, obvod kmenu 515 cm; zlomena roku 1997.

Prales je prastarý a zároveň velmi bohatý les. Je stvořen přírodou, nikoli lidským přičiněním.

Postskriptum

NPR Žofín je od r. 1991 oplocena proti vnikání vysoké zvěře, i proti volnému vstupu turistů. Nad přírodní rezervací vykonává správu CHKO Blanský les.  Správa povoluje vstup do NPR vědcům, odborníkům z lesnictví a přírodovědcům. V roce 2019 pro zájemce o přírodu a kulturní památky v oblasti Blanského lesa uspořádala CHKO fotosoutěž. Snímky účastníků hodnotila porota v čele s profesionálem Liborem Sváčkem. Z výběru fotografií byl vytištěn kalendář pro rok 2020 k 30. výročí vyhlášení CHKO Blanský les. Fotografům, jejichž snímky jsou v kalendáři publikované, pořadatel umožnil exkursi v Žofínském pralese.

Na titulní straně kalendáře mám jednu fotografii a dvě další uvnitř.

NPR Žofín je jedním ze čtyř míst v Evropě, jež je zařazeno do celosvětové výzkumné sítě  ForestGEO (Global Earth Observatory)

Fotografie: Zdeněk Hosman