Památné solitéry
Velký letitý strom v terénu přitahuje pozornost poutníka. Při cestách je pro něj ukazatelem; někde je hraničníkem, jinde roste na rozcestí. Staleté stromy jsou pamětí krajiny. Paměť krajiny je dvojí: přírodní a kulturní, přičemž první jmenovaná vychází ze sebeřídících procesů mimolidských živých organismů. Pokud jakákoli kultura krajinnou paměť význačně a násilně mění, tím její základ nejen narušuje, ale i stírá.
Ve volném terénu, ve zbytcích starších stromořadí u cest i u jednotlivých stromů, vidíme doklady lidové krajinářské tvorby. V minulosti vycházela z užitných i z posvátných, symbolických významů. Příkladem jsou staleté lípy. Bývaly doplňované kapličkou, na návsích kostelíkem. Když zemědělci v dávnějším čase a v jiném tempu než dnes, větší část roku v krajině pracovali, bezprostředně tím rozvíjeli své cítění prostoru. V podhorských územích se v každodenní praxi osvědčovala střídmost ve vyvažování vzájemných vztahů i smysluplnosti celku, částí, detailu. V obcích dříve hojně vyrůstaly tzv. obecní lípy. Ve vyprávění pamětníků z doby první Československé republiky jsem slýchal, že se mládež po celodenní práci setkávala pod korunami stromů, aby si vyprávěla i zpívala…
V roce 2018, ve stoletém výročí republikové státnosti se sázely vlastenecké lípy, například v Praze na Václavském náměstí i jinde. Zahradník, pedagog a publicista Ondřej Fous po roce od výsadby v textu Lípy republiky: orvané jak fangle (Lidové noviny, říjen 2019) napsal o ztrátě lidské dovednosti – umět vysadit strom. Součástí zdaru akce je nutnost dodržení zásad: výběr místa, vhodná zemina, domácí kvalitně zapěstované sazenice, povýsadbový řez a závlaha. Jak zmínil pan Fous, laickým počínáním městských sázečů, tj. bez asistence zahradníků, část „lip svobody“ uschla.
Fotoblog je připomínkou letošního třicetiletí vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Blanský les. CHKO na svém území průběžně zaznamenává sto šedesát šest památných stromů; označené jsou sloupky s tabulkou. V mojí fotopřehlídce jsou výhradně lípy. V seznamu CHKO je jich dvanáct, v realitě jsem nalezl 11. V popiscích fotografií uvádím oficiálně odhadnutý věk stromů a jako zajímavost mnou změřený obvod kmenu lip (měří se v prsní výšce, tj. 130 cm od země).
Jihozápadní úbočí Blanského lesa, Hejdlovské údolí. Ze dvojice je památnou určena první lípa; věk asi 170 – 200 roků; obvod kmenu 348 cm.
V otevřené krajině mezi loukami ze společného základu vyrůstá trojice ve věku 170 – 200 roků.
Hojnější výskyt lip pojmenovával místa. Příkladem spojitosti přírodní a kulturní paměti krajiny je název obce Lipanovice; pro starší generaci obvykle Linda (odvozeno z německého Linde = lípa). Věk stromu asi 120 – 150 let, obvod kmenu 379 cm.
Jednu ze silnic k Lipanovicům lemuje starší lipová alej. Vyniká v ní dvousetletý strom; obvod kmenu 472 cm.
Staletá lípa na rozcestí (Dobčice na okraji Českobudějovicka). Stáří 170 – 200 roků, obvod kmenu 448 cm. Od začátku na pěti fotografiích, včetně této, jsou zaznamenány lípy srdčité (Tilia cordata).
Ve Zlaté Koruně, v cisterciáckém klášteře založeném králem Přemyslem Otakarem II. roku 1263, u nejstarší stavby kaple Andělů strážných roste asi 400 roků lípa velkolistá; obvod kmenu 490 cm.
V času olistění lze na klášterní lípě pozorovat listy srostlé do podoby kornoutku. Stará legenda tvrdila, že jev symbolizuje mnichy oběšené na zlatokorunských lípách husity. Detail listu lípy velkolisté zvané kapucínka (Tilia platyphyllos, var. cucullata).
Ve Zlaté Koruně bývala lipová alej. Ve středu staré obce roste torzo nejstaršího stromu v CHKO Blanský les, asi sedmisetletá lípa velkolistá. Už v 19. století byl její kmen zpevňován obezdívkou a koruna obručemi.
Na okraji osady Sedm Chalup je viditelná více než třistaletá lípa srdčitá (obvod kmenu má 565 cm).
Strom z předchozího snímku roste na svahu a detail nadzemní části kmenu ukazuje spleť kořenů.
Na Kuklově, na rozhraní Českokrumlovska s Prachatickem, u silnice roste více než 200 roků starobylá lípa srdčitá; obvod kmenu má 640 cm.
Když v obci jménem Jaronín zavládne jaro, vedle kaple Narození Panny Marie opakovaně vyraší více než třistapadesátiletá pamětnice (obvod kmenu 624 cm). Lípa velkolistá po dosti drsném řezu kmenu výrazně zmlazuje na bočních větvích.
V CHKO Blanský les, na okraji bývalého keltského oppida Třísov, je lípa z nejobjemnějších; obvod kmenu má 770 cm a výšku kolem 31 metrů. Strom byl asi vysazen spolu s postavenou kapličkou v roce 1777. V koruně stromu je trojí jištění proti rozvalení.
Fotografie: Zdeněk Hosman
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)