Staletá stromořadí se samotáři
Uctívání dubů
V různých kulturách bývaly mnohaleté stromy považovány za posvátné. Lidé neprojevovali úctu stromům, ale ve svých představách duchovým bytostem božského či démonického původu v nich bytujícím. Nejposvátnějším stromem Slovanů, stejně jako všech Indoevropanů, byl dub (zdroj: 1. dole) Imponoval mohutností, silou, odolností, tvrdostí dřeva. Dub byl zasvěcen bohům oblohy, kteří bouří a metají blesky, např. slovanskému Perunovi (jeho atributem byla sekera, oblíbená zbraň slovanských bojovníků), severskému Thorovi, keltskému Taranisovi, saskému Donarovi, řeckému Diovi, římskému Jupiterovi. Dub dobře roste nad spodními prameny, má hluboko zapuštěné kořeny. Je silně elektricky vodivý, a tak se stává, že po něm sjede blesk, což bylo dávnými obyvateli vnímáno jako výrazné znamení.
Stromořadí i solitéry
Stromořadí, též alej, je krajinotvorným prvkem pomáhajícím členit prostor terénu. V evropské kultuře jsou období jejich obliby střídané s neoblíbeností. Pravidelné aleje existují v některých zámeckých zahradách; typickým příkladem jsou francouzské barokní zahrady. Existují i nepravidelné aleje. Jejich půvab vyplývá z volnosti s ohledem k jedinečnosti tvarů stromoví. Řady stromů v krajině, lemující dlouhé roviny silnic, jsou vjemově monotónní. Tam, kde je terén zvlněný, aleje udržují pozornost cestovatele v očekávání, co se může vynořit za zákrutem či za obzorem. Specifickým jevem naší krajiny jsou dubová stromořadí na sypaných hrázích rybníků. Duby jsou dlouhověké dřeviny, mají spletité a bohatě rozvětvené kořeny a tím příhodně vyztužují břehy i hráze. Věkovité řady stromů jsou ochranáři vnímány jako ostrovy biodiverzity a mikroklimatu. Jejich ekologický význam narůstá s věkem, tím dochází ke zvyšování strukturální rozmanitosti. Je známo, že pro živočichy obývající dřevo dubu je význačné stáří až v rozpětí mezi 400 – 800 lety, tj. dávno po pokácení. Takového věku dosahují duby jen velmi výjimečně (zdroj: 2. dole).
Dubové aleje v CHKO Blanský les
V Chráněné krajinné oblasti Blanský les, rozléhající se na Českokrumlovsku, s krátkými přesahy do Prachaticka a Českokudějovicka, jsou chráněna dvě památná dubová stromořadí. V součtu je to 140 stromů, včetně javorů, jasanů i lip. U památných stromů v České republice má v procentním výčtu dřevin největší zastoupení lípa srdčitá 34 procent a dub letní 18 procent Ochrana přírody 2018/5.
Ve svých fotozáznamech nabízím procházku podhorským terénem přírodní i kulturní paměti Blanského lesa. Na snímcích jsou duby neolistěné; raší až koncem dubna. Na území CHKO jsou i památné dubové solitéry; výběrem několika z nich přehlídku uvádím.
V CHKO Blanský les, nad obcí Horní Chrášťany, je nejstarší památný dub ve stáří asi 250 roků. Obvod kmenu ve výčetní výšce 130 cm od země je 500 cm.
Hluboce rozbrázděná borka kmenu stařešiny z předchozího snímku.
Zhruba dvousetletý dub na křižovatce osady Chlumeček; obvod kmenu má 480 cm.
Chráněné dubové kvarteto jako ostrůvek mezi poli poblíž obce Lhotka.
Památný dub samotář je oživením prostoru krajiny; Vlkanecký dub – odhadovaný věk 200 roků.
Půl kilometru pod torzem hradu Kuglweit ze 14. století a paulánského kláštera z počátku 16. století a asi 150 metrů západně od okraje slovanského hradiště z 8. století „U Ondřeje“ se terénem stáčí stoletá alej; v základu je 87 dubů, spolu s jasany, javory i s dalšími dřevinami.
Podle informace CHKO Blanský les, po ekologických sanačních úpravách a administrativních úkonech by zdejší stromořadí mělo být zařazeno mezi chráněná. Výškově členitá cesta se staletými stromy je dlouhá kolem jednoho kilometru.
Alej zvaná „Borovská“ u osady Borovští Uhlíři (katastrální území Borová u Chvalšin) vyrůstá v oblasti Blanského lesa stranou frekventovaného silničního provozu.
V celku osmdesáti zachovalých stoletých stromů převažují duby (62) se třemi druhy javorů (9), jasany (7) a dvěma lípami.
Památnou byla alej vyhlášena na podzim 2002.
Na jaře roku 2000 bylo na severním okraji Českokrumlovska chráněným vyhlášeno stromořadí u Podnoveského rybníka. Duby ve dvou typických řadách jsou soustředěny hlavně na hrázi.
Chráněných stromů je v místě celkem šedesát.
Staré duby jsou nejen na hrázi, ale lemují i severní břeh rybníka. Vyhlídka do krajiny s pozadím horského masívu Blanský les s nejvyšším bodem, horou Kletí.
Postskriptum
Keltové měli kalendář stromů; byl založen na starodávné irské a britské abecedě, tzv. ogamském písmu. Keltský měsíc Dair (dub) je určen mezidobím 10. červen – 7. červenec. Český kalendář má od dubu název měsíce – duben; ve většině evropských jazyků má čtvrtý měsíc roku jméno odvozené od latinského Aprilis.
Duby rostou sto a více let a jsou-li zdravé, mohly by žít k užitku živočichů. Avšak tmou se přikradl ničitel a stromy zakrátko porazil, místo toho, aby je sázel. Konkrétní příklad z počátku dubna 2020: Vzrostlé duby u Hrdějovic pokácené bez povolení.
Citace:
Zdroj 1. Zdeněk Váňa: Svět slovanských bohů a démonů. Panorama Praha 1990.
Zdroj 2. Werner David: Mrtvé dřevo plné života. Grada 2018.
Fotografie: Zdeněk Hosman
- Tematicky související fotoblog: Památné solitéry
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)