Genius loci a zeitgeist Krumlova
Prožitky města Českého Krumlova mám hluboce uložené ve své smyslové paměti žáka a studenta. Koncem 50. let 20. století jsem se v tamní starobylé hudební škole čtyři roky učil hrát na housle. Do poloviny 60. let jsem v českokrumlovské dvanáctiletce (střední všeobecně vzdělávací škola) protrpěl studium. Okresní město jsem ve školním údobí navštěvoval sedm roků.
Krumlov mám ve své čichové paměti dítěte uložen jako město odpudivě zapáchající; žlutě napěněná řeka Vltava čpěla vypouštěnými chemikáliemi z papíren v nedalekém Větřní.
Ve své zrakové paměti z dětství a mládí mám zmíněné město vtisknuté jako potemnělé a vybydlené. Dokument doby: frekventovaná Radniční ulice vedoucí z náměstí k Lazebnickému mostu (asi 60. léta; foto ze soukromého archivu ZH).
Starobylé město Český Krumlov jsem v nadhledech fotograficky zaznamenal koncem letošního léta a v průběhu podzimu.
Přijedete-li do Českého Krumlova vlakem, cestou od nádraží sestoupíte k vyhlídce Paraplíčko. Ranní pohled na dominanty města od severu.
Výhled z Havraní skály nad Vltavou od severovýchodu. Dole jediná zachovaná bašta z počátku 16. století. Druhá nejbližší věž patří ke klášteru minoritů.
Jižně od Krumlova se klene Křížová hora. Často se nad ní točí bouře, proto jí lidé v minulosti říkali Gewitterberg, bouřková hora. Zamířím vzhůru do poutního areálu.
Na Křížové hoře (620 m n. m.) stojí Kaple Panny Marie Bolestné a sv. Kříže. Barokní stavba je obklopená osmibokým ochozem. Z místa jsou příjemné výhledy do okolí.
Z vrchu jihozápadním směrem lze při vhodných atmosférických podmínkách s pomocí teleskopu spatřit šumavské hory. Výše uprostřed – vlevo Knížecí stolec (1236 m), vedle Lysá (1228 m); obě hory jsou ve Vojenském újezdu Boletice, vzdušnou čarou 23 a 22 km.
Dalším vrcholem v dohledu je Chlum (1191 m); vzdálenost kolem 19 km.
Český Krumlov z Křížové hory. V pozadí se vypíná masiv Blanského lesa s horou Kleť (1083 m); vzdálenost vrcholu Kleti od města je kolem 7, 5 km.
Mezi pamětihodnostmi města jsou ve východní části rekonstruované českokrumlovské kláštery. V levém rohu nahoře je Budějovická brána. Napravo v sousedství klášterů je pivovar Eggenberg.
Při západním okraji výhledu z Křížové hory svítí bílé fasády části zámeckých budov: s oblouky je most Na plášti, následuje barokní divadlo, krytá chodba směřující do zámecké zahrady a budova zimní jízdárny.
Okruh historického města Krumlova v zhuštěné podobě: na skále areál hradu a zámku; vpředu nalevo gotický kostel sv. Víta a vpravo od něj je bývalá prelatura a vedle ní bývalá jezuitská kolej (dnes hotel Růže); bílá věž pod hradem je památkou kostela sv. Jošta.
Trojice domů s černými šindelovými střechami (dva spojené zubatou atikou) stojící vedle kostela, to je stará latinská škola. Krumlovský měšťan Venclín z Cipína faře při kostelu objekt r. 1410 daroval pro výuku hudby a zpěvu. V roce 1780 zde byla zřízena Městská hudební škola. V Českém Krumlově letos hudební školství trvá 610 let. V roce 1935 se ve staré škole začal učit hrát na klavír a violoncello budoucí skladatel Petr Eben.
Šedomodrá budova s lešením je mincovna. Sloužila jako správní sídlo rodu Schwarzenbergů a zámecké gardy. Objekt prochází generální rekonstrukcí pro výstavní prostory.
Cestou z Křížové hory dolů do města je v popředí snímku zobrazena českokrumlovská synagoga.
Egon Schiele: Malé město III, 1913. Olejomalba na plátně 88, 3 x 87, 6 cm. Leopold Museum, Vídeň. Před více než sto roky byl Krumlovem uhranutý malíř Egon Schiele. Jeho matka Marie, rozená Soukupová pocházela z jihočeského selského rodu. Při pobytech si malíř kreslil z hradu i ze zámecké věže studie města. V dopisu sdělil: Maloval jsem spíš vizi, než obrazy podle kreseb…(zdroj obrazu a citace dole). Malíř zemřel 31. října 1918 na španělskou chřipku, tři dny po své manželce, od které se nakazil.
Schiele vyhledával pitoreskní shluky krumlovských domů.
Jana Pešková: Ranní pohled od Fričkova dvora. Akvarel, 2008 (fotoreprodukce listu kalendáře; upravený formát). Výtvarnice, školením keramička, akvarelem zobrazuje svoji lásku k domovskému městu. V současnosti vystavuje svoji tvorbu v Regionálním muzeu v Č. Krumlově.
Meditace nad vltavským jezem ze skály u zámku…
Krumlovská letitá atrakce pro děti i dospěláky v hradním příkopu pod hláskou. Noví medvědi dostali jména rožmberské šlechty – Polyxena a Vilém. Samice dřímala na kamenu a samec hravě lomcoval kmenem.
Krumlovský duch místa (genius loci) i duch času (zeitgeist) jsou oba částečně viditelné, např. v architektuře zasazené do výrazně formovaného terénu s klikatící se řekou; úkaz dal městu jméno.
Zdroj obrazu a citace z dopisu: Franz E. Wischin: Schiele a Krumlov. Egon Schiele Art Centrum Český Krumlov, 2010.
Fotografie: Zdeněk Hosman
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)