Šumavský Everest – stezkou Olšina

Místo bylo od roku 1950 zahrnuto do vojenského výcvikového prostoru. Po roce 2016 byla jižní část z území Vojenského újezdu Boletice uvolněna. Fotoblog.

Na Šumavě v bývalém okresu Český Krumlov existují dvě obce jménem Olšina: jedna se nachází v katastrálním území města Horní Planá a druhá, dříve včleněná do Vojenského újezdu Boletice, je od roku 2016 součástí katastrálního území obce Polná na Šumavě.

Rybník Olšina, německy Langenbrucker Teich (rybník Dlouhé mosty). Fotografie místa v roce 1907 (foto: http://www.bwb-ooe.at/).  Další jméno místa bylo Hodňovský rybník (podle 2 km vzdálené obce Hodňov). Rybník Olšina byl zřízen zlatokorunskými mnichy někdy na konci 14. až na počátku 15. století. Král Přemysl Otakar II. v zakládací listině kláštera Zlatá Koruna (1263) cisterciákům v darovacím výčtu, vedle dalších území, věnoval „zboží Boletice,“ tj. končinu, ze které měli mít řeholníci v budoucnu užitek.  Rybník má v současnosti plochu 138 ha a nadmořskou výškou 731 m n. m. je prý nejvýše položeným chovným rybníkem v ČR; spravují ho Vojenské lesy a statky Horní Planá.

Po téměř desetikilometrovém toku od pramenu přitéká průzračná voda horského potoka Olšina do stejnojmenného rybníka. Potok pramení ve výšce 990 m n. m. jižně od hory Chlum (1191 m) u zaniklé obce Ondřejov, německy Andreasberg (Ondřejov býval nejvýše vystavěnou farní obcí v okrese Č. Krumlov, 1004 m n. m.). Potok Olšina je významnějším levostranným přítokem Vltavy.

Naučnou stezkou Olšina v rozsahu přes 7 kilometrů jsem od konce září procházel několikrát. Z výběru snímků si vnímatelé mohou složit jen dílčí obraz druhově rozmanité přírody i historie místa.

Na počátku či na konci stezky (podle vlastní volby směru procházení) na hrázi Olšiny vidíme budovu rybářské bašty vystavěné v první polovině 15. století. Uvnitř je stálá výstava z oborů rybnikářství a lesnictví.

Cesta může pokračovat k novému Návštěvnickému středisku Olšina.

Na střeše návštěvnického centra je přírodní krytina.

Část naučné stezky vede po dřevěných chodnících z dubového dřeva.

Toto nejsou stopy divočáků, ale lidí. V zamokřených částech lesa (zvláště po deštích) se bez vhodné obuvi neobejdete, anebo půjdete bosky?

Podél stezky se návštěvníkům nabízejí různá lákadla, např. plovoucí molo. Lze si ho přitáhnout a po nástupu se na hladině houpat.

Na severním okraji rybníku vede přes potok Olšina most ve formě podobné bobří hrázi.

Vyhlídka dobrodruhů: po deseti špalcích s opěrami přes mokřinu přejdete ke kovovému žebříku.  Dohlédnete třeba ke vzdálené hrázi.

Ptačí vyhlídka; lokalita Olšina je součástí chráněné Ptačí oblasti Boletice.

Uměle vytvořené Ptačí hnízdo se dvěma velkými dřevěnými vejci.

Hladinu čeří potápka roháč.

Na dřevěném chodníku stezky jsou místy připevněné kovové pásky s vyříznutými stopami živočichů (poznáte podle siluety těla ohrožený druh hrabavého ptáka?).

Rybník Olšina je v nejdelší části dlouhý kolem jednoho a tři čtvrtě kilometru.

K předchozímu snímku ze stejného stanoviště doplňující pohled vlevo.

Hory rámují vodní plochu: Špičák (1221 m); vzdálenost vzdušnou čarou je 6, 5 km.

Lysá (1228 m) je vzdálená 9, 5 km. V lednu roku 2007 orkán Kyrill na hoře zničil lesní porost.

Vlevo Kmet (966 m), vzdálený 7 km; vpravo Chlum (1191). Dvě předchozí tisícovky, spolu s touto jsou význačnými body Želnavské hornatiny (Chlum je od Olšiny vzdálený 12 km).

Ve východní části naučné stezky je výhled na další šumavské hory. Návštěvníci mají k dispozici gravírovanou tabuli s popisky deseti vrcholů (foto levé části panelu). Deska je připevněna na dřevěný kmen s vsazenými trubkami mířícími na hory. Zhotovitel vyrobil v jednom z názvů chybu.

Tři vrcholy na hranicích ČR s Rakouskem: zleva Smrčina (1337 m), Hraničník (1281 m), Studničná (1160 m) jsou význačnými místy Plešské hornatiny. Vzdálenosti vzdušnou čarou jsou v rozmezí 15 – 16,5 kilometrů.

Dole rybník Olšina, výše vpravo obec Hodňov a nejvýše hora Plechý (1378 m); světlejší část je vysoká skalní stěna nad Plešným jezerem. Plechý je nejvyšší horou české části Šumavy (vzdálenost z místa snímku je 20 km).

Výhled od západu přes část vodní plochy do Podhůří Šumavy. Nejvýše hřbet masivu Blanského lesa s horou Kleť (1083 m); vzdálenost kolem 17 km.

U hráze si na důkaz návštěvy i na památku můžete otisknout razítko. Pro neznalé osoby podnět k objasnění názvu Šumavský Everest.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Tematicky spojitý fotoblog: Šumavský Everest – první vrchol