Lednově šumná Šumava
Toponyma – jména míst
Podle antických geografů Strabóna a Klaudia Ptolemaia byla oblast, kde se dnes nachází Šumava, označena jako hyle Gabreta (starořecké hyle znamenalo hmotu a Aristoteles obecninu specifikoval slovem dřevo; řecké hyle se do latiny převedlo výrazem silva, les). Slovo Gabreta je prý odvozenina z keltského gabro – kozorožec, kozel, koza. V přetlumočení sousloví hyle Gabreta se zjevil Les kozorohů/kozlů/koz, avšak i ve starověku Šumavu tvořily hornatiny zarostlé lesy, možná i s kozorohy?
Kartograf Abraham Ortelius roku 1587 otisknul mapu staré Germánie. Informace pro zobrazení čerpal z topografických údajů obou antických geografů. V dolní třetině mapy, uprostřed nad linií Dunaje (Danubius flu), je viditelný nápis GABRETA silva (zdroj výseče mapy: http://jdem.cz/aaqr0).
Pro název Šumava filologové nabízejí několik možností, např. že vznikl ze staroslovanského šuma = les; další eventualitou by mohlo být sloveso šumět a třetí je moravsko-slezské označení šumný, tj. pěkný. Mnou shrnuto: Lesy šumavské šumí a ještě jsou někde i šumné.
Část mapy vyznačuje díl území Vltavský luh, jehož součástí je údolní rašeliniště Mrtvý luh (351 ha). Rašeliniště z obou stran obtékají hojně meandrující toky, zleva Teplé a zprava Studené Vltavy. Na výseku mapy vedle sebe koexistují instituce Chráněná krajinná oblast Šumava (vznik 1963) a Národní park (NP) Šumava (vznik 1991). Vystoupil jsem z vlaku ve stanici Černý Kříž a šel jsem podél Vltavského luhu 14 kilometrů do Nové Pece (zdroj mapy: infotabule u vlakového nádraží Černý Kříž).
Tok Studené Vltavy u Černého Kříže.
Část prostředí Mrtvého luhu. Chráněná oblast je v první zóně NP Šumava a vstup do ní je umožněn odborné veřejnosti.
Z cesty u samoty Smolná Pec severozápadním směrem jsem zaznamenal význačné vrcholy Boubínské hornatiny: vlevo Boubín (1362 m), vpravo Bobík (1264 m), uprostřed Jedlová (1089 m). Nedaleko v luhu je soutok Teplé a Studené Vltavy.
Ženské formy modelované sněhem a světlem na lužních ostrůvcích vegetace.
Z Nové Pece jsem v lednu dvakrát putoval do obce Želnava a jejího okolí. Výhled na Želnavský vrch; vpravo u okraje kostel sv. Jakuba, patrona poutníků. Obec se nachází v nadmořské výšce 775 m na hranici NP Šumava.
V Želnavě mají vztyčený památný žulový válec z r. 1818, který v obci sloužil do r. 1963 jako vodní rozvaděč pro studně. Na válci vytesaný německý nápis: Kdo stále jen má chuť pít, ať přijde, mohu ho každý den napojit.
Šumavský terén při sestupu z Želnavského vrchu směrem ke kostelu.
V severovýchodním okraji Šumavy se táhne jednotný horský masív Želnavská hornatina. Jejím význačným vrcholem je Knížecí stolec (1236 m). Od želnavského kostela na vršku lesa vpravo na hoře vyčnívá dřevěná rozhledna (vzdušnou čarou 5, 5 km).
Pohled od Želnavy k jihu na státní hranici ČR s Rakouskem k Plešské hornatině s význačnými vrcholy – vlevo Smrčina (Hochficht) 1338 m n. m., vpravo Hraničník (1281 m).
Od poloviny ledna r. 1965 bylo na Šumavě v okolí Želnavy zahájeno filmování prvních obrazů oceňovaného filmu Markéta Lazarová (režisér František Vláčil). Scéna z filmu v exteriéru Želnavy (zdroj fotografie: http://jdem.cz/fguhf9 ).
Vrcholy na severozápadu - Bobík a Boubín tentokrát z obce Bělá.
V jihovýchodní části Šumavy je rozsahem druhý největší geomorfologický celek Trojmezenská hornatina. Ve střední části je Plešská hornatina s nejvyšším vrcholem české části Šumavy: Plechý (Pl?ckenstein) 1378 m n. m. Tři fotografie ilustrují proměnlivý výraz hory ovlivněný směry světla a místy záznamů.
Masív Plechého přesahuje k nám ze sousedního Bavorska a Horního Rakouska. V ledové době intenzivním rozpadem žulových skal vznikl kar (příkrá skalní stěna) vysoký 220 m. Boční světlo oproti předchozí fotografii ukazuje plasticitu kotlovité formy.
Hora Plechý od Bělé u Nové Pece (dole za stromy Vltava před vodní nádrží Lipno). Po roztání ledovce z nahromaděné vody pod stěnami Plechého vzniklo Plešné jezero.
Fotografie: Zdeněk Hosman
Autorské fotoblogy z dříve navštívených horských terénů Šumavy:
- Plešné jezero (2017)
- Medvědí stezka (2018)
- Knížecí stolec (2019)
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)