Stoleté jezy a odstoupení od akce „rybovod“
Křemžský potok (KP)
Potok pramení na severozápadním svahu hory Chlum (1191 m) ve výšce 950 m n. m. Jeho povodí má rozlohu 126 km2. Pojmenování potoka se proměňuje s místy, jimiž protéká: Markovský, Dobročkovský, Brložský a Křemžský. Bystřina tvoří osu vodní sítě území CHKO Blanský les a vodoteč v délce 30 km má větší spád; na konci toku obtéká skálu s ruinou hradu Dívčí Kámen a ve výšce 424 m ústí do řeky Vltavy.
Kamenné stupně v Křemžském potoku pod hradem Dívčí Kámen
Jarmila Hansová, vedoucí oddělení průzkumů a dokumentace z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, mne ve stručném nástinu historiografie informovala, že hrazení na Křemžském potoku vznikalo podle projektů z let 1905 a 1912, ve dvou etapách. Kamenné stupně měly omezit splachování štěrku a písku z potoka do Vltavy; uvažovalo se, že budoucí povodně snad nebudou mít ničivé následky, že z volného koryta řeky voda snáze odteče a okolí nebude zaneseno naplaveným materiálem. Opatření mělo zmírňovat hospodářské škody. Z kamenných stupňů se na potoku dochovala prý asi čtvrtina – pět dosud existujících z první etapy, kolaudovaných v roce 1908. Čtenářům blogu nabízím několik foto-pohledů v různých přírodních podmínkách.
Na Křemžském potoku, nad kaskádou kamenných stupňů z počátku 20. století, v rámci elektrifikace byla podnikavým Zdeňkem Stibralem zřízena jedna z prvních vodních elektráren na českém jihu. Stavba se realizovala v letech 1925 – 26. Vodní elektrárna využívala vodu z této jezové zdrže.
Nadhled z pravého břehu na hráz a soustavu stupňů a prahů.
Boční pohled na stupňovité úrovně hladiny ilustruje směry toku a spirálu proudění.
Čelní pohled na hráz vysokou 3,5 metru; vlevo rybí přechod technického typu s devíti cik-cak kolmo postavenými polostupni (šířka koridoru 80 cm, délka 570 cm).
První z pěti kamenných stupňů na Křemžském potoku pod hradem Dívčí Kámen je mezi ostatními nejvyšší – 230 cm.
Další stupeň schovaný pod korunami stromů má výšku 120 cm.
Při nižším stavu vody z koryta potoka ční větší kameny.
Vlivem většího sklonu terénu a při vyšší hladině je zde průtok bystřejší.
Třetí kamenná hráz je vysoká 150 cm. Všechny hráze jsou obloukovitě vyduté proti proudící vodě a vedou tok ke středu, tím mají bránit erozi břehů. Součástí soustavy hrází je podjezí (má omezit vymílání dna toku) a zájezí, (nízký práh zpomaluje zrychleně odtékající vodu).
Mezi třetím a pátým stupněm potok přehrazuje nízký práh (v pozadí je třetí jez)
Poslední, pátá hráz je vysoká 130 cm. Část prahu v zájezí je povodněmi stržená.
V Křemžském potoce byly v minulosti ve dvou místech vybudovány rybí přechody: u průtočné nádrže před hradem Dívčí Kámen (foto 2, 3, 4) a u páté hráze před ústím do Vltavy. V levé části fotografie je destruovaný rybí přechod u poslední hráze.
Při nižším stavu vody jsem z levého břehu vstoupil asi do třetiny řečiště Vltavy a dokumentoval přítok Křemžského potoka (naplavené kameny napravo) do řeky pod hradem Dívčí Kámen.
Záměr zřízení rybích přechodů: mezi památkou, ochranou přírody a veřejným míněním
V plánu péče CHKO Blanský les na období 2018 - 2027, část 3.5. Vodní hospodářství str. 32 je formulován podnět: iniciovat odstranění migračních překážek na tocích, přednostně v úsecích s výskytem populací významných druhů ryb i bezobratlých (zvláště na vodohospodářsky využívaném Křemžském potoce). Při průzkumech zmíněného potoka byly zaznamenány ryby: amur bílý, hrouzek obecný, jelec proudník, jelec tloušť, kapr obecný, lipan podhorní, lín obecný, mřenka mramorovaná, okoun říční, plotice obecná, pstruh duhový i obecný, siven americký, střevlička východní; v seznamu jsou také v ČR ohrožené druhy: mihule potoční (kriticky ohrožená), střevle potoční, vranka obecná (seznam ryb a mihule poskytl Filip Šipan z AOPK ČR – CHKO Blanský les; upravil ZH).
Pro plán CHKO Blanský les, odstranit překážky bránící migrování vodních živočichů na KP, se zádrhelem stala více než stoletá oficiálně nezapsaná památka – kaskáda hrází a stupňů, přesněji nesouhlas občanů s jejím odstraněním. K zamýšlené akci se uskutečnila odborná jednání ochránců přírody s investorem akce, Povodím Vltavy, které zajistilo studii proveditelnosti. K veřejnému představení záměru byli 16. 6. 2021 přizváni i obyvatelé z okolí Křemžského potoka. Lidé návrh na odstranění kamenných stupňů většinově odmítli. V diskusi převládala hlediska úcty k dílu předků, pochybnosti o nemožnosti migrování vodních živočichů a zachování celistvosti prostředí pod hradem. A závěr? Povodí Vltavy koncem června od celé akce na čas ustoupilo.
Pozornější čtenář, který Křemžský potok pod hradem Dívčí Kámen osobně nezná a zformuje si představu z fotografií, může postřehnout, že kamenné hráze jsou poničené a mají-li být zachovány, bude nutná jejich oprava. Když jsem u břehů zmíněného potoka fotografoval, z vody táhl pach tak typický pro zanedbaný provoz veřejné zatuchlé prádelny.
Fotografie: Zdeněk Hosman
- Dívčák (fotoblog z terénní výšiny nad Křemžským potokem a řekou Vltavou).
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)