Zlatokorunská rozjímání
Zlatokorunsko jsem začal objevovat téměř před padesáti roky. Přímo ve Zlaté Koruně jsem čtyři roky bydlel. Občas jsem navštívil bývalý klášter cisterciáků. Jeho usazení v terénu i sestava budov mne motivovalo ke kresebným záznamům. Vzpomínkový fotoblog prezentuje fotografie z rozmanitých časů.
Při jedné z cest do Zlaté Koruny (zkráceně ZK) se cestovateli nabízí výhled na obec Plešovice (administrativně patří k ZK). Příklad zástavby typu okrouhlice, kdy domy obkružují návesní prostor.
Přijedete-li do Zlaté Koruny vlakem a cestou ze stanice vyhlížíte do krajiny jihovýchodním směrem, na obzoru si můžete všimnout věže kostela v Černici (vzdušnou čarou 2, 5 km); dole v údolí u řeky Vltavy je část obce Rájov.
Farní kostel sv. Máří Magdalény v Černici je v jádru románský s lodí dochovanou v původním rozsahu; nynější vzhled kostela určila gotika z konce 15. století.
Ve Štěkři (jeden a půl kilometru severně od ZK) je zachována původní zemanská tvrz; obytná část je gotická. Renesanční prvky jsou viditelné nalevo ve štítu sýpky. S výjimkou let socialismu tvrz obývá 300 roků rod Kalkušů.
Zlatá Koruna s řekou Vltavou. Historický kolorovaný snímek z mezidobí 1880 – 1918 částečně dokumentuje usazení celku kláštera a obce v krajině (foto: neznámý autor; zdroj soukromá sbírka).
Vpisek k založení a pojmenování kláštera
K založení kláštera Zlatá Koruna se v historiografických pramenech nejčastěji zmiňují tři důvody: Legenda o slibu krále Přemysla Otakara II. vyřčeném před bitvou u Kressenbrunnu r. 1260, že pokud zvítězí, jako díkůvzdání založí klášter k poctě Panně Marii. Souběžným byl silný záměr mocensko-strategický; při území jihočeského šlechtického rodu Vítkovců zřídit opěrný bod královské vůle. Založení kláštera mělo ve středověku význam symbolický. Král pozval mnichy z dolnorakouského konventu v Heiligenkreuzu (Svatý Kříž), jakožto dceřiného kláštera (mateřským byl klášter Morimond v Burgundsku). Ze Svatého Kříže cisterciáci do nového místa přinesli část relikvie – trn z Kristovy koruny. Z toho vzniklo až trojslovné latinské pojmenování nově založeného kláštera Sancta Spinea Corona, Svatá Trnová Koruna. V jedné listině z roku 1315 byl jihočeský klášter poprvé nazván Guldein Kron, Zlatá Koruna.
Král zakladatel klášteru daroval rozlehlé území řidčeji obydlených šumavských oblastí od Boleticka k Volarsku, dále část Prachaticka, a na severu výběžek až k Netolicím. Na počátku 15. století bylo pozemkové vlastnictví kláštera v rozloze kolem 800 km2. Bohatství rozšiřované průběžnou kolonizací darovaného území cisterciákům umožňovalo nákladnou výstavbu areálu kláštera.
Náhled na klášter Zlatá Koruna a předklášteří s jádrem obce (vlevo u okraje bývalý kostel svaté Markéty, uprostřed dvě nejvyšší gotické stavby – bývalá sýpka a hospic se zubatými štíty), napravo areál kláštera. Podle řádových regulí mnichů cisterciáků se kláštery musely budovat stranou světského ruchu a v údolích při vodním toku. Zdejší terén byl ideální klášterskou krajinou pro život podle cisterciáckého hesla – Ora et labora, Modli se a pracuj.
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a velký konvent, jádro mnišské klauzury. Na svahu svítí samota U Hvězdáře.
Porovnání výrazných terénních rozdílů ve Zlaté Koruně. V popředí před dolní částí obce je dřevěný most přes řeku Vltavu. Nejvýše uprostřed se zdvíhá návrší zvané Kotrbíz (odvozeno z německého Gotteswiese, Boží louka).
Pod polovicí návrší Kotrbíz nadhled na dominanty obce s pozadím lesů na skalnatých srázech. Vlevo velký objekt bývalého kostela sv. Markéty postavený v čase vrcholné gotiky, přestavěný v baroku (viz voluty štítu). Po zrušení kláštera r. 1785 a po odsvěcení kostela fungovaly v interiéru průmyslové provozy, např. sirkárna. Později adaptováno na byty, dnes uzavřeno.
Domus hospitalis, též se mu říkalo „dům u hostí,“ stručně hospic. Mohutný kamenný dům byl postavený v předělu 14. a 15. století. V části 20. století byla v přízemí školní jídelna a sídlo MNV. V patře byly byty; tam jsem v jedné malé místnosti s oknem čtyři roky přebýval.
Dřívější bašta, pak farní budova, dnes antikvariát. Vedle je poslední dochovaná brána, jako rozhraní mezi obcí a areálem kláštera. Vpravo část domu, kde v období 1787 – 1997 fungovala zlatokorunská škola; dnes sídlo obecního úřadu.
Zlatokorunská rozeta na severní straně klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie s okouzlující kamenickou kružbou mne přivádí k meditaci.
Zlatokorunská veduta; její levá polovina zobrazuje předklášteří z období druhé poloviny 18. století (zdroj: fotokopie reprodukce z knihy Dějiny Zlaté Koruny; vydala obec Z. Koruna s nakladatelstvím Halama, České Budějovice 2013). Asi trochu idealizované zobrazení ilustruje zahradnické i industriální zázemí kláštera. Názorný příklad péče mnichů o krajinu v době osvícenské. Všimněme si sporadického osídlení vesnice.
Poslední opat Bohumír Bylanský na svahu za řekou nechal zřídit pozorovatelnu nebeských jevů. Výhled na areál zlatokorunského kláštera ze severu nad samotou U Hvězdáře. Z nadhledu je viditelné křížení střech klášterního kostela ve tvaru latinského kříže. Zlatokorunský klášterní kostel je největším chrámem v jižních Čechách, a to nejen rozměrově, ale i úrovní architektonického ztvárnění.
Fotografie. Zdeněk Hosman
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)