Plavení dřeva Želnavským smykem

16. 05. 2022 8:19:53
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.

Krátce z historie Želnavského smyku

Želnavský smyk je spojen s existencí technického díla Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, kterým se ze šumavských lesů vodní cestou v propojení s Dunajem dopravovalo dřevo do Vídně. Želnavský smyk vznikl v roce 1887 v souvislosti s postupným přivedením železniční tratě z Českých Budějovic, přes Český Krumlov a z Kájova do stanice Želnava; zprovozněna 1892 (dnes název stanice Nová Pec, okres Prachatice). V železniční stanici Želnava bylo pro dřevo vybudováno nákladové překladiště. Plavení dřeva Želnavským smykem se provozovalo do roku 1961. Roky neudržované koryto plavebního kanálu bylo zaneseno, obrostlo křovím a stromy, část kamenných desek se zbortila... Větší část původního Želnavského smyku od počátku 50. let 20. století spravuje podnik Vojenské lesy a statky. Roku 2017 se rozhodlo o rekonstrukci. Vznikl sdružený projekt obnovy a zpřístupnění přírodního a kulturního dědictví regionu. Partnery projektu byly Vojenské lesa a statky ČR, s. p., Lesy ČR, s. p. a Turismusverband Bӧhmerwald. V částech plavebního kanálu byly nahrazeny a nově usazeny desky z původního materiálu hrubozrnné plӧckensteinské žuly; vyrobeno v Rakousku. Desky jsou sestaveny na sraz ve sklonu 2:1, na dně jsou uložené do štěrkového lože.

V sobotu 7. května 2022 se na Želnavském smyku konala slavnost znovuotevření. Program slavnosti byl kulturní, naučný i technicky sportovní. I když celý den drobně pršelo, na lákadlo plavení dřeva se zájemci přišli podívat.

Schwarzenberský plavební kanál (část toku dole) byl na trase zásobován vodou z jedenadvaceti potoků. Jeden z nich, potok Rasovka (Hefenkriegbach), pramení pod Hraničníkem, 1283 m n. m. (na snímku přítok shora). Nahnědlá tónovaná voda je zabarvena průtokem rašelinišť.

U rozcestí Klápa, 838 m n. m. Ze Schwarzenberského kanálu byla vybudována odbočka – 3, 8 km dlouhý Želnavský smyk (zkráceně ŽS), který ústil ro řeky Vltavy. Vpravo okraj mostku a stavidlo ŽS.

V úvodní části ŽS jsou břehy porostlé stromy.

Koryto vybíhá z lesa a po mírné zákrutě se rovná do terénní přímky.

Slavnost na Želnavském smyku zpestřila fanfára a koncert trubačů Doupovští slivoni. Septeto zahrálo na lovecké lesní rohy a prezentovalo skladby starých mistrů i současných skladatelů.

Na pódiu zahrál, zazpíval a zatančil folklorní soubor Libín z Prachatic.

Mezi diváky mne zaujalo několik mužů z Rakouska v klasických pracovních úborech jako ozvěna dávnějších dob (k potvrzení viz závěrečná historická fotografie z překladiště dřeva).

K ukázce plavení byla připravena dvoumetrová polena v průměru přes 20 cm.

Skutálené dřevo ve vodě krátce zmizelo z dohledu. Rychlost plaveného dřeva ve vodě dosahuje prý až 60 km/hod.

Podhorský terén kolem střední části plavebního kanálu. Všimneme si, že původní žulové desky na bocích koryta měly lichoběžníkovou formu a některé z nich byly rozměrnější.

Po více než kilometrové plavbě diváci mohli v rovinatější části sledovat způsob vytahování polen na břeh. Jedním hákem se poleno chytá zdola a druhým shora.

U dlouhé klády se použily dvě páky tvaru hokejky; na břeh se po nich dřevo přitahovalo háky.

Fortelná obnova části Želnavského smyku cestou nad osadou Nová Pec.

Josef Seidel: Překladiště dřeva na konci Želnavského smyku, kolem r. 1900 (zdroj: soukromá sbírka). Dlouhé kmeny, anebo i kratší, ale hmotnější se z vody vytahovaly pomocí vykládacích pák (podobné hokejkám). Práce při plavení dřeva na Šumavě byla náročná časově (od 5 hodin ráno do 19. hodiny večer) a vyžadovala větší počet dělníků i účelnou organizaci práce. V dobovém snímku si všímáme výrazného odlesnění šumavské krajiny.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Informační zdroj k textu: Hynek Hladík, dvojjazyčná kniha Schwarzenberský plavební kanál v zrcadle historických dokumentů. Der Schwarzenbergische Schwemmkanal im Spiegel historischer Dokumente. Vydavatel Vojenské lesy a statky ČR, s. p., 2021.

Autor: Zdeněk Hosman | pondělí 16.5.2022 8:19 | karma článku: 31.34 | přečteno: 1736x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Móda transgender žáci

Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.

4.9.2023 v 9:33 | Karma článku: 31.58 | Přečteno: 1135 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Šumavský Everest – Moldaublick

Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.

1.8.2023 v 10:11 | Karma článku: 25.39 | Přečteno: 1108 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht

V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.

12.7.2023 v 9:42 | Karma článku: 23.77 | Přečteno: 450 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Vládní stratkom

Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.

21.6.2023 v 11:13 | Karma článku: 35.89 | Přečteno: 1206 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Marek Trizuljak

Od prvního jarního dne k Velikonočním svátkům

Rovnodennost, první jarní den, úplněk a brzy poté velikonoční svátky. Obrazové dojmologie ... ... ...

28.3.2024 v 15:39 | Karma článku: 10.80 | Přečteno: 96 | Diskuse

Jaromír Šiša

Auto moto veteráni všude možně i jinde.

Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový živý život.

28.3.2024 v 10:03 | Karma článku: 35.80 | Přečteno: 1776 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 16.21 | Přečteno: 174 | Diskuse

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 212 | Diskuse

Veronika Foglová

Květná neděle 2024

Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.

24.3.2024 v 15:21 | Karma článku: 11.17 | Přečteno: 157 | Diskuse
Počet článků 111 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 845

Kdo mi může říci, kdo jsem? (William Shakespeare)

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...