Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Kolego blogere, díky za zastavení R^

0 0
možnosti
Foto

Napadá mne heslo: "Art for art" neboli umění pro umění... Problém angažovanosti byl vždy, umělec je do jisté míry závislý na mecenáši v každé době. Tohle byl ale programový útok proti svobodné tvorbě a uznáno za umění cosi schváleného, úchylně sterilního. Wolfgang Kraus tvrdil, že totalitní režimy vždy vytvoří převrat právě v oblasti kulturní, umělecké. Zákaz čehokoliv z oblasti umění by proto měl být alarmující !

1 0
možnosti

Paní Jarošová, děkuji za diskusní příspěvek.

Pro všechny totalitní systémy je typické, že diktují, co je a co není umění...a zpravidla bez rozumu, ale i bez citu. Připomenu malíře a spisovatele Josefa Čapka a jeho texty z let 1936 - 39 nazvané Psáno do mraků. Tam např. poznamenal stále platnou myšlenku: "Politikové a ministři měli by se zdržovati velkého programového řečnění o kultuře;" většinou tím jen programově dosvědčují, že žádné kultury neznají a nemají." Tohle ale platí obecněji a pro demokratické režimy, bohužel.

Ještě jedna stručná poznámka: "Umění mne neživí; já bych měl živiti umění" (to k té závislosti umělce na mecenáši, společnosti...).

1 0
možnosti

Umění by mělo být jako volně přístupná louka. Aby si každý sám a podle svého rozpoložení, mohl najít to své zamilované. Vždyť když se nám osobně cokoliv nelíbí, nemusíme se na to koukat. Ono časem se i náš vlastní náhled na určité dílo vyvíjí a dokonce může zcela změnit. To, čemu jsem se vysmívala v pubertě mě jako zralou ženu třeba začne okouzlovat. Protože se měníme hlavně my sami. Ti, které popuzují díla tak, že je dokonce ničí a pálí, jsou sami vyšinutí. To platí pro nacisty zrovna tak, jako pro Koniáše u nás (pálil knihy, že) a Savonarolu v Itálii. Například. Různé bývají důvody - nejčastěji bývaly v minulosti náboženské či politické. Jen pro umění, v tom byli nacisti ojedinělí. Všechno to bylo barbarské ať už pro cokoliv. Děkuji za exkurz do tohoto tématu oběma články pane Zdeňku. Dnes se obvykle mluví o současném umění dosti skepticky, každý může volně tvořit co chce a jak chce. Internet zaplavuje nás diváky obrovským množstvím balastu, ale najdou se perly, jen se nesmí přestat hledat. Ostatně tak to bývalo vždycky. Zdravím pod Kleť a děkuji za zajímavé počtení.R^

2 0
možnosti

Fundovaný historik umění Hans E. Gombrich, který byl kritický k ideologii moderního umění ve smyslu zbožnění pokroku (ten je velmi sporný až nesmyslný) a jenž unikl před Hitlerem do Anglie, např. k abstraktnímu umění napsal: "Dokud bude extrémní pravice i levice útočit na tento druh umění jako na podvratný, člověk je povinován za ním stát. Být pro moderní nepředmětné umění je jakýsi "odznak věrnosti." Je ověřeno, že místnost vyzdobená abstraktními obrazy podněcuje konverzaci nejméně tříštěnou předsudky a intolerancí. Tolerance nekonformních pohledů je nejcennější odkaz západního světa" (The Vogue of Abstract Art, in: Meditation on a Hobby Horse, 1963).

Paní Dano, děkuji Vám za obsáhlejší přátelskou diskusi.

1 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS