Blanko, díky ze

Díky za

Pane Hejno, díky za 3x , jakož i za Vaší průběžnou přízeň mých pokusů.

Víte pane Zdeňku, nemá smysl kazit si dojem z pravdivých skulptur zvířátek názory frustrovaných lidí. Co člověk, to jiný názor a hlavně prizmatem vlastního vidění světa. Je-li někdo žlučovitý, bude mu připadat "nemožně přeslazený" i "Andělíček můj strážníček". Mám nejraději dětský pohled na svět, ale ten si uchová málokterý dospělý. Třeba zrovna zvířátka zde. Sochař ho určitě má, mně se moc líbí, hlavně ten ostražitě načuřený beran. Už méně se mi líbí, že je betlém obklopen všemi těmi stánky, kde se kšeftuje s kdečím. Myslím, že by mu to nejvíc slušelo v otevřené zahradě u Piaristů. Moc často jsem tam zaběhla cestou ze školy na autobus, když byl čas, jen tak si popřemýšlet. Bohužel jen od jara do podzimu. V zimě bývala zavřená. Je tam klid, ticho a to je to, co každý říká o vánocích, že si přeje, ale málokdo najde. Já to nacházím ve Vašich zamyšleních - a už se těším na nové. Tak tedy do nového roku 2018 hodně zdraví a klidnou a vyrovnanou mysl. A samé krásné myšlenky.

Paní Dano, ztotožňuji se s Vaším náhledem, jak jste jej zde popsala. Obecně zůstává otevřená otázka: proč někteří lidé mají nutkavou potřebu hodnotit okolo sebe cokoli a zejména negativisticky? Okolní svět je pěkně pestrý a ne redukovaný na tóny černé či šedivé...Vám i všem čtenářům přeji nalézání duševní rovnováhy mezi vzruchem i klidem, i naopak