Krásná fotografie a velice zajímavé úvahy. Jen tak na okraj mě napadlo, že z hesla "svoboda, rovnost, bratrství", se o tom třetím, tedy o bratrství téměř nikde a téměř nikdy nemluví, když je řeč o hodnotách. (Snad také proto, že svobodu a rovnost lze verbálně omílat jako téměř abstraktní "ideální koncepty", kdežto bratrství možná od člověka vyžaduje naprosto konkrétní projevy jednání.) Bylo například španělské rozhodnutí přijmout loď s jménem Aquarius, zejména tedy přijmout lidské bytosti na její palubě projevem bratrství?.

Zdeňku moc Vás zdravím.

Zdravím Marku - i Vás pane Zdeňku. Oba jste se dotkli nanejvýš ošidného tématu. Velmi souhlasím s pasáží v blogu, která se týká rozboru pojmů, uvedených v Lisabonské smlouvě, kterou zmiňujete. To je to, Marku, co jsem se Vám pokoušela tlumočit v diskusích pod Vašimi blogy - každý jedinec si musí sám rozhodnout a vybrat cestu. Můžeme si namlouvat sami sobě co chceme, ale etika, ta tolik zprofanovaná posměšky soudobé doby, vždycky řídí a bude řídit všechno naše konání. A to i když nechceme. U někoho k dobru, u někoho ke zlu. Ale odpovědnost máme každý sám. Nikdo jiný. Díky pane Zdeňku za téměř věděcký, a tak pro mně velmi přesvědčivý, rozbor na toto téma. Teď si jdu popřemýšlet, ale hlavně zdravím. A děkuji.

Zajímavý snímek i jeho filosofie.

Pane Stratile, díky.