Potíže kulturní fronty
V prohlášení se požadovala očista kulturní fronty od reakčních sil a nutnost spojení s lidem. Následující den komunistické noviny Rudé právo na 3. straně informovalo: Včera jsme přinesli provolání předních kulturních pracovníků spolu s jejich podpisy. K nim dnes přibylo 235 dalších kulturních pracovníků, jejichž jména pro nedostatek místa neuveřejňujeme.
V prvním sledu spontánně podepsali ti, co komunistům a levici důvěřovali. Když prezident E. Beneš podepsal demise ministrů vlády, připojovali se další signatáři. Václav Černý (1905 – 1987), překladatel z románských jazyků, literární vědec a kritik, koncem druhé světové války vězněný za účast v protinacistickém odboji, ve svých Pamětech k únoru 1948 napsal, mimo jiné: „Prezident podepsal“ zaznělo od sochy sv. Václava, a dne příštího počaly v novinách pod heslo „Kupředu, zpátky ni krok“ pršet dodatečné podpisy (vyznačeno VČ): Werich, Pujman, Herberta Langová-Masaryková, herectvo šmahem, dne 27. přibyly podpisy Hrubínův, Scheinpflugův, Edmonda Konráda, Chalupeckého, Valjův, dne 28. Seifertův, Olgy Scheinpflugové, A. M. Píši, Ladislava Stehlíka, Otradovicové atd. „Kupředu, zpátky ni krok“ ty plné tři dny znamenalo Zachraň kůži kdo můžeš, ale národ ty podpisy stěží bral na vědomí, nezazlíval a ihned zapomínal. …Ne, mezi těmi subskribenty ani jediné jméno, jež by se bylo nejmenším činem, a byť i stínem účasti nebo prezence objevilo v odboji, chvála Bohu, alespoň to! A neměl ostatně ten věčný kulturní žabinec omluvu, alespoň sám před sebou? Cožpak prezident nedal událostem svým závěrečným podpisem pečeť národní a demokratické náležitosti? (Václav Černý / Paměti III (1945 – 1972). Atlantis Brno 1992; vydání druhé, rozšířené; strany 162 – 163).
Předposlední otázka V. Černého má přesah. Umělci, kteří ve své době mohli a neodporovali zjevnému zlu, pozbývali věrohodnost. Jména signatářů výzvy se jeví být druhořadou záležitostí. Některá z nich už dnes lidé neznají, ani to, co je za jmény. U umělců je snad prvořadá souladnost vnímání a cítění; v celistvosti myšlení i dílo.
Angažovaný kulturní činitel
V moderní době chtěli aktéři kultury sloužit, „pečovat o nového člověka a jeho růst.“ Intelektuálové se cítili málo užiteční, a tak začali sloužit partaji. Vztah mezi službou straně v oblasti ideově politické propagandy, umění i kultury vrcholil v marxismu-leninismu vznikem „angažovaného intelektuála“ (ideolog A. Ždanov umělce a vědce pomáhající při realizaci revoluce nazval „inženýry lidských duší“). V nedávných letech se opakovaně potvrzovalo, že například pop-herci kandidující do parlamentu za různé partaje, fungují v politice jako maskoti. Oni to dodnes nevědí?
Po sedmdesáti letech
V odstupu sedmdesáti let od únorových událostí 1948, jež jsou dokumentovány a znovu interpretovány, víme, jaký byl další politický a kulturně společenský vývoj v Československu. V dnešním posuzování / odsuzování minulých aktivit kulturních činitelů tkví háček – na ostatní zpravidla klademe jiné nároky, než na sebe. Oni byli viníci událostí, my jsme oběti? Sebestylizovat se do rolí obětí je výrazem pasivity ve vnímání světa. Stále platí, chceš-li ve svém okolí něco změnit, začni u sebe.
Kupředu…
Dřívější označování „avantgarda,“ před-voj a sousloví „kulturní fronta“ jsou spojena s vojenstvím. Má se v umění a kultuře bojovat jako v politice, tj. pletichařit? Spisovatelé nemusejí politizovat. Pro různé manévry mocipánů k ovládání mentality mas bývají umělci vhodnými nástroji. Panstvo kejklíři většinou pohrdá, protože se nechávají ovládat, fakticky prostituovat. Publikum je dnes vybízeno k uctívání nikoliv umělecké tvorby, nýbrž prestiže jistých umělců založené na reklamě. Jaká je v naší době role herců, kdy umění nahrazuje zábava, již provází ohlupující kult „celerbritek“ (sic)?
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)