Otazníky nad Deklarací závislosti a k zelenému náboženství
V roce 2011 skupina intelektuálů formulovala text Deklarace závislosti. Prohlášení v jedenácti bodech shrnuje známá fakta narušených vztahů mezi kulturou a přírodou. Text Deklarace je filosofováním, proto v obecném intelektuálním uvažování sotva nalezneme řešení. V závěru čteme: Vyzýváme veřejnost k novému pochopení vztahu přírody a kultury… Výzva mi dává podněty k otázkám.
Rojení otázek
Ptám se, proč nejsou různé studie, knihy a třeba i deklarace popisující a interpretující konflikt světa přírody s civilizací, lidmi přijímány jako bytostné, dotýkající se podstatných struktur života? Je to tím, že občané takové texty většinově nečtou? Pokud už je někdo čte, nejsou pro něho jen snůškou teorií, utopií, poplašných zpráv? Nebo je to třeba tak, že ve svém blízkém prostředí lidé poškozování přírody fyzicky nevnímají a přírodní katastrofy se ještě nejeví dost ničivými – jejich vzdálením dojde k popření a vytěsnění? Oprávněnou otázkou je, jaké autority a jakými prostředky mohou efektivně ovlivňovat myšlení, cítění i jednání lidí v setkáváních „predátorské“ kultury s přírodou? Komu mají lidé věřit? Medializovaným zvěstovatelům – inženýrům lidských duší, zezelenalým levicovým liberálům?
Žitá praxe místo prohlášení
Zajímá mne, jaké konkrétní praktické činnosti související s přírodou každý ze spoluautorů Deklarace závislosti, tj. pan Šmajs a kolegium, anebo i naši současní ekoaktivisté, ve svých životech průběžně uskutečňují? Jaká je předpokládaná ekologická stopa vlekoucí se za každým z ekoalarmistů? Jaké jsou v jejich úvahách nad negativními jevy destruování přírody niterné pohnutky? Podněty k řešení konfliktu mezi civilizací a přírodou mohou mít naději asi jen v osobním jednání občanů směrem zdola, nikoli od politiků direktivami shora. Dlouhodobě vnímáme, že politici jakožto velmistři deklarací vyhlašují cokoli, avšak bez osobních záruk. Jedná-li se o přírodu, ta je v politicko-hospodářském pojetí běžně chápána jako materiál ke zpeněžování.
Pokud jde o budoucí nápravu poškozovaného životního prostředí, je podstatnou otázkou výchova a vzdělávání dětí i mládeže v jejich niternějším vztahu k přírodě. Václav Cílek k výchově mladistvých nedávno napsal: Mladým lidem, kterým chci zkazit dětství a dospívání, říkám, že sice umřou hlady, ale s nádherným mobilem a mnoha úžasnými aplikacemi v kapse. A to za to stojí, ne? Ale oni se nedají a vážně berou jen své oblíbené patnáctileté youtubery. Vždyť co my, starci, můžeme vědět o světě?
V časopisu Sedmá generace (5/2008) je archivován rozhovor redaktora Víta Kouřila s Josefem Šmajsem, autorem publikované Deklarace závislosti: K počítačům se stále rodíme jako kromaňonci. Otázka: Snažíte se žít tak, abyste byl v souladu se svým myšlením? J. Šmajs: Já se vědomě se svým ekologickým myšlením žít nesnažím… Kdybych žil v souladu se svým ekologickým myšlením, patrně bych nemohl dobře cítit a správně vidět problémy, jimiž se v evoluční ontologii zabývám. To je můj hřích a hluboký vnitřní rozpor.
Trvale platný úsudek k jednotě fungování spojité linie – myšlení, řeči a skutků (žitá pravda), vyjádřil bytostný ekofilosof, spisovatel Henry David Thoreau v roce 1854 v knize Walden aneb Život v lesích, český překlad Josef Schwarz – Červinka, Odeon 1991: Za nynějších časů máme profesory filosofie, ne však filosofy… Být filosofem, to neznamená mít jen hluboké myšlenky nebo dokonce založit školu, nýbrž bezmezně milovat moudrost a v duchu jejích příkazů žít životem prostým, nezávislým, šlechetným a zodpovědným. Znamená to pouštět se do některých hlubinných záhad nejen teoreticky, ale i prakticky. Filosof předbíhá svou dobu i tím, jaký navenek vede život. Thoreauova myšlenka platí pro všechny ekoalarmisty též dnes. Myšlenky evoluční ontologie, autorské teorie Josefa Šmajse, by každodenní žitou praxí měl zásadně garantovat její původce. Myslím si, že zveřejnění Deklarace závislosti v roce 2011 bylo víceméně akademickou čárkou na futrech veřejného mediálního hostince. Otázky po smyslu filosofování autora J. Šmajse a spol. jsou průběžně oprávněné, ale chybějí rozumně proveditelné návrhy řešení potíží.
Zelené náboženství EU byrokratů s nadělením New Green Deal
V současnosti médii zbožňovaná švédská záškolačka politikům od počátku velí revolučně: Pokud nelze problém s klimatem řešit v rámci systému, musí se systém změnit; 23. 4. 2019 v Britském parlamentu připojila, že všechna potřebná řešení nikdo nezná… a doplňme, že vědci se v antropogenním zavinění klimatických změn úplně neshodují. Vedle nedostudované aktivistky by pro užitečné informovování veřejnosti mohla být náležitě slyšena vzdělaná klimatoložka Judith Curry, předně pro neideologické prezentování výsledků zkoumání změn klimatu (publikovala více než 130 vědeckých prací recenzovaných ve světových periodikách). Jedním z důvodů může být, že paní Curryová nesouhlasící s ideologizací oboru, odešla z akademické sféry a prohlásila: klimatologie se stala politickou stranou s totalitními tendencemi. V době šířící se pandemie Covir-19 v Evropě Evropská komise dne 4. 3. 2020 přednostně vyhlásila Evropský klimatický zákon. Mají se investovat bilióny euroměny. Bez celoplanetární součinnosti je projekt experimentem se stěží vypočitatelným účinkem; lze řídit teplotu a vlhkost ve skleníku na zahradě, ale regulovat klima planety je pokrokářská zpupnost rozumu i moci!
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)