Pondělí 21. září 2020, svátek má Matouš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 21. září 2020 Matouš

Staletá stromořadí se samotáři

26. 04. 2020 17:31:18
Natura jakožto kultura. Putování prostorem podhorské krajiny a její přírodní pamětí. Dub(n)ová fotopřehlídka...

Uctívání dubů

V různých kulturách bývaly mnohaleté stromy považovány za posvátné. Lidé neprojevovali úctu stromům, ale ve svých představách duchovým bytostem božského či démonického původu v nich bytujícím. Nejposvátnějším stromem Slovanů, stejně jako všech Indoevropanů, byl dub (zdroj: 1. dole) Imponoval mohutností, silou, odolností, tvrdostí dřeva. Dub byl zasvěcen bohům oblohy, kteří bouří a metají blesky, např. slovanskému Perunovi (jeho atributem byla sekera, oblíbená zbraň slovanských bojovníků), severskému Thorovi, keltskému Taranisovi, saskému Donarovi, řeckému Diovi, římskému Jupiterovi. Dub dobře roste nad spodními prameny, má hluboko zapuštěné kořeny. Je silně elektricky vodivý, a tak se stává, že po něm sjede blesk, což bylo dávnými obyvateli vnímáno jako výrazné znamení.

Stromořadí i solitéry

Stromořadí, též alej, je krajinotvorným prvkem pomáhajícím členit prostor terénu. V evropské kultuře jsou období jejich obliby střídané s neoblíbeností. Pravidelné aleje existují v některých zámeckých zahradách; typickým příkladem jsou francouzské barokní zahrady. Existují i nepravidelné aleje. Jejich půvab vyplývá z volnosti s ohledem k jedinečnosti tvarů stromoví. Řady stromů v krajině, lemující dlouhé roviny silnic, jsou vjemově monotónní. Tam, kde je terén zvlněný, aleje udržují pozornost cestovatele v očekávání, co se může vynořit za zákrutem či za obzorem. Specifickým jevem naší krajiny jsou dubová stromořadí na sypaných hrázích rybníků. Duby jsou dlouhověké dřeviny, mají spletité a bohatě rozvětvené kořeny a tím příhodně vyztužují břehy i hráze. Věkovité řady stromů jsou ochranáři vnímány jako ostrovy biodiverzity a mikroklimatu. Jejich ekologický význam narůstá s věkem, tím dochází ke zvyšování strukturální rozmanitosti. Je známo, že pro živočichy obývající dřevo dubu je význačné stáří až v rozpětí mezi 400 – 800 lety, tj. dávno po pokácení. Takového věku dosahují duby jen velmi výjimečně (zdroj: 2. dole).

Dubové aleje v CHKO Blanský les

V Chráněné krajinné oblasti Blanský les, rozléhající se na Českokrumlovsku, s krátkými přesahy do Prachaticka a Českokudějovicka, jsou chráněna dvě památná dubová stromořadí. V součtu je to 140 stromů, včetně javorů, jasanů i lip. U památných stromů v České republice má v procentním výčtu dřevin největší zastoupení lípa srdčitá 34 procent a dub letní 18 procent Ochrana přírody 2018/5.

Ve svých fotozáznamech nabízím procházku podhorským terénem přírodní i kulturní paměti Blanského lesa. Na snímcích jsou duby neolistěné; raší až koncem dubna. Na území CHKO jsou i památné dubové solitéry; výběrem několika z nich přehlídku uvádím.

V CHKO Blanský les, nad obcí Horní Chrášťany, je nejstarší památný dub ve stáří asi 250 roků. Obvod kmenu ve výčetní výšce 130 cm od země je 500 cm.

Hluboce rozbrázděná borka kmenu stařešiny z předchozího snímku.

Zhruba dvousetletý dub na křižovatce osady Chlumeček; obvod kmenu má 480 cm.

Chráněné dubové kvarteto jako ostrůvek mezi poli poblíž obce Lhotka.

Památný dub samotář je oživením prostoru krajiny; Vlkanecký dub – odhadovaný věk 200 roků.

Půl kilometru pod torzem hradu Kuglweit ze 14. století a paulánského kláštera z počátku 16. století a asi 150 metrů západně od okraje slovanského hradiště z 8. století „U Ondřeje“ se terénem stáčí stoletá alej; v základu je 87 dubů, spolu s jasany, javory i s dalšími dřevinami.

Podle informace CHKO Blanský les, po ekologických sanačních úpravách a administrativních úkonech by zdejší stromořadí mělo být zařazeno mezi chráněná. Výškově členitá cesta se staletými stromy je dlouhá kolem jednoho kilometru.

Alej zvaná „Borovská“ u osady Borovští Uhlíři (katastrální území Borová u Chvalšin) vyrůstá v oblasti Blanského lesa stranou frekventovaného silničního provozu.

V celku osmdesáti zachovalých stoletých stromů převažují duby (62) se třemi druhy javorů (9), jasany (7) a dvěma lípami.

Památnou byla alej vyhlášena na podzim 2002.

Na jaře roku 2000 bylo na severním okraji Českokrumlovska chráněným vyhlášeno stromořadí u Podnoveského rybníka. Duby ve dvou typických řadách jsou soustředěny hlavně na hrázi.

Chráněných stromů je v místě celkem šedesát.

Staré duby jsou nejen na hrázi, ale lemují i severní břeh rybníka. Vyhlídka do krajiny s pozadím horského masívu Blanský les s nejvyšším bodem, horou Kletí.

Postskriptum

Keltové měli kalendář stromů; byl založen na starodávné irské a britské abecedě, tzv. ogamském písmu. Keltský měsíc Dair (dub) je určen mezidobím 10. červen – 7. červenec. Český kalendář má od dubu název měsíce – duben; ve většině evropských jazyků má čtvrtý měsíc roku jméno odvozené od latinského Aprilis.

Duby rostou sto a více let a jsou-li zdravé, mohly by žít k užitku živočichů. Avšak tmou se přikradl ničitel a stromy zakrátko porazil, místo toho, aby je sázel. Konkrétní příklad z počátku dubna 2020: Vzrostlé duby u Hrdějovic pokácené bez povolení.

Citace:

Zdroj 1. Zdeněk Váňa: Svět slovanských bohů a démonů. Panorama Praha 1990.

Zdroj 2. Werner David: Mrtvé dřevo plné života. Grada 2018.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Zdeněk Hosman | neděle 26.4.2020 17:31 | karma článku: 22.80 | přečteno: 399x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Památné solitéry II

Svébytné přírodní formy v letité paměti krajiny. Fotoblog s několika věkovitými a plodícími samotáři...

11.9.2020 v 12:29 | Karma článku: 17.55 | Přečteno: 253 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Putování pamětí krajiny

Procházení územím, jež bylo v roce 1951 vyhlášeno národní přírodní rezervací. Osmnáct zastavení ve fotoblogu.

17.8.2020 v 21:08 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 299 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Cestami kolem hadců

Fotografické záznamy celku i detailů přírody jedné z přírodních rezervací na území CHKO Blanský les v jižních Čechách; v závěru s přesahy...

4.8.2020 v 17:42 | Karma článku: 22.29 | Přečteno: 361 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Kvaziproroci spasiteli a šilhavá duše

Blázen: Inkoustové zpitomělí, co jste mleli lárum fárum, žrali stehnás koroptvárum a chcali jste po kostelích (Gil Vicente: Hra o pekelné lodi, 1516).

3.7.2020 v 16:56 | Karma článku: 18.96 | Přečteno: 386 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Irena Knorrová

Dělostřelecké ozvěny (fotoblog)

Ozvěny statisíců výstřelů a explozí byly po mnoho let součástí života obyvatel Podbrdska - přes bariéru lesa doléhaly z Jordánu a Toku až do Příbrami. Vojenské střelby jsou však už jen minulostí dnešní krajiny ticha...

20.9.2020 v 18:00 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 168 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Rande s chobotnicí

Dívali jsme se se ženou na přírodopisný dokument z korálového moře o chobotnicích, už ani nevím na jakém kanále. Žena byla nadšená. Chobotnice sice vypadá nevábně, ale jak dokáže měnit barvu a tvary! Úžasné.

20.9.2020 v 17:52 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 125 | Diskuse

Soňa Pražáková

Hospoda, která se někam vypařila

Znáte to, celý den se někam plahočíte, těšíte se na pivko nebo alespoň na malinovku... A jste sice bohatší o zajímavé zážitky a dojmy, ale žízeň je neuhašená.

20.9.2020 v 16:34 | Karma článku: 17.75 | Přečteno: 399 | Diskuse

Veronika Foglová

Bunkr A/245/A-160

Na jedné ze svých letošních túr jsem zavítala i na Mlýnský vrch u Mladkova, kudy prochází linie předválečného opevnění.

20.9.2020 v 13:43 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 299 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Pojď se se mnou koupat, pojď

Já spíš ze břehu. Nejsem koupací typ, jsem koukací typ. Ale on..., kdyby mohl, bydlel by v rybníku, myslím, že se původně narodil jako hastrman :) Něco pro milovníky pejsků (Petra Koreckého)

20.9.2020 v 5:00 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 532 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 20.15 Průměrná čtenost 604

Kdo mi může říci, kdo jsem? (W. Shakespeare)

Najdete na iDNES.cz