Úterý 26. října 2021, svátek má Erik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 26. října 2021 Erik

Cestami kolem hadců

4. 08. 2020 17:42:25
Fotografické záznamy celku i detailů přírody jedné z přírodních rezervací na území CHKO Blanský les v jižních Čechách; v závěru s přesahy...

Sedmnáct kilometrů jihozápadním směrem od Českých Budějovic a 7 kilometrů severozápadně od Českého Krumlova krajině dominuje granulitový masiv Blanského lesa s horou Kleť (1083 m). Podél severní strany masivu se táhne kotlina zvaná Křemežská (podle městysu Křemže), kterou protéká stejnojmenný potok, jeden z přítoků řeky Vltavy. Kotlina je geologicky pozoruhodná výskytem více než deseti protáhlých hadcových těles. Dle kroniky obce Holubov, kolem dolní části potoka Ministerstvo kultury ČSR koncem roku 1972 výnosem vyhlásilo přírodní rezervaci Holubovské hadce v rozloze 15,68 ha, v nadmořské výšce 460 – 480 m. V rámci CHKO Blanský les je předmětem ochrany reliktní bor na hadcích s charakteristickým porostem.

Hadec je kámen většinou šedozeleně zbarvený s tmavými skvrnami a žilkami připomínající hadí kůži, odtud jeho český název i mezinárodní označení serpentinit (lat. serpens = had). Podle geologů se v rámci horotvorných procesů na zemský povrch dostal materiál přeměněné horniny vzniklé z vyvřelin. Roztavená hornina při pomalém tuhnutí prošla hydrotermální proměnou (horký vodní roztok za vysokých teplot a tlaků), z původních minerálů olivínu, pyroxenu aj. vznikl hadec. Na serpentinit jsou navázány žíly s rudami kovů hořčíku, niklu, chromu, kobaltu. Směsice způsobuje chudost hadcových půd, jež jsou bohaté hlavně sloučeninami hořčíku, což se u rostlin projevuje růstovou zakrslostí. Existuje flóra i fauna na specifické prostředí vázaná.

Hadce tvoří jen asi procento rozlohy zemského povrchu a jejich výskyt v krajině má typicky ostrůvkovitý charakter. Serpentinity najdeme též na okrajích Českomoravské vrchoviny a v CHKO Slavkovský les (Naučná stezka Mnichovské hadce). Na Moravě je nejznámější lokalitou Mohelenská hadcová step.

Zvu k foto-špacíru Přírodní rezervací Holubovské hadce s příklady přesahu do sběratelství i umění.

Strmý výchoz jižní části přírodní rezervace. Ve stromovém patře nepříznivým půdním podmínkám (zvýšená koncentrace uhličitanu hořečnatého, produktu zvětrávání hadců) odolává borovice, ostatním dřevinám se nedaří.

V bylinném patře hadcového boru místy svítí bělozářka větevnatá / slovensky jagavka konáristá.

Silenka nadmutá, lidově zvaná „holubí vole.“

Zvonek klubkatý / zvonček klbkatý má modrofialové květy sdružené v koncových hlávkách (detail).

Sleziník hadcový / slezinník klinovolistý, je vytrvalá kapradina vázaná na hadce; je zákonem chráněna jako silně ohrožený druh naší flóry: Červený seznam asplenium cuneifolium Cr2

Hvozdík kartouzek hadcový / klinček kartuziánský hadcový (nazván na počest kartouzských mnichů) je v ČR silně ohrožený, tudíž vzácný a chráněný: Červený seznam dianthus carthusianorum subsp. Capillifrons Cr2.

Na květu hvozdíku se kratičce zastavila pestřenka (lidově vosička); je užitečným opylovačem.

Na Holubovských hadcích v červenci poletuje mizející druh okáč kluběnkový (průzkum z r. 2010). Krotký motýl usedá nejen na rostliny, ale i na člověka (opakovaná zkušenost).

Část stěny serpentinitu ve Křemži ukazuje fáze zvětrávání a postupného rozpadu horniny.

Prokřemenělý hadec vytváří voštinové útvary pojmenované siliciofit; detail kamenu 9 x 6 x 4 cm (soukromá sbírka Z. Hosmana).

Serpentity postupně zvětrávají v opály. Opál je kysličník křemičitý s proměnlivým obsahem vody v pórech. Minerály jsou různobarevné podle příměsí kysličníků kovů od „mléčné“(bílé), přes žlutou, oranžovou k hnědým až černým. Vyhledávanými jsou opály od křemičitanů niklu zelené. Tři opály z okolí Křemže, sbírka Davida Kříže.

Populárním nerostem využívaným šperkaři je opál dendritický. Vzniká vzlínáním manganatých roztoků (hydroxid manganu) do čerstvého nezatvrdlého křemičitého gelu. Tím se formují mechovité, větvičkovité, keříčkovité útvary. Řez leštěným dendritickým opálem; rozměry 9,5 x 20 x 3 cm (nález z okolí Křemže, sbírka Davida Kříže).

Dávněji jsem v Krásetínském potoce našel nečleněný kámen o velikosti 10 x 17 x 6 cm. Ve hmotě jsem řezbou plasticky zvýraznil bílé pruhy, odborně označované chrysotil. Opracovaný hadec jsem vrátil do potoka a po čase ho v jiném místě „objevil“...

Románská bazilika San Miniato al Monte nad Florencií. Fasáda vznikla kolem r. 1090 (foto ze soukromého archivu Z. H.). Při studijní cestě v polovině 90. let nás historik umění upozornil, že zelené části obkladu – pilastry (polosloupy) i tmavé pásy dekoru jsou serpentinity z Toskánska, lokalita Monte Ferrato u města Prato. Ve Florencii jsou hadce též na fasádě katedrály Santa Maria del Fiore.

Výchozí informace k textu: Václav Novák, geolog Jihočeského muzea v Č. Budějovicích, brožurka Granátovníčky od Křemže. Historicko-vlastivědný spolek v Č. Budějovicích, 2006; 16 stran textu s obrazovou přílohou. David Kříž, osobní konzultace u sběratele nerostů a jeho web-stránky Minerály Křemežska. Infotabule CHKO Blanský les.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Autor: Zdeněk Hosman | úterý 4.8.2020 17:42 | karma článku: 24.31 | přečteno: 508x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Šumavské podzimní výjevy

Časný podzim – první mlhy i jinovatka na lukách. Zastavení u kaple v pralesovitém lese. Výhledy na hvozdy a hraniční hory. Fotoblog.

17.10.2021 v 17:41 | Karma článku: 29.24 | Přečteno: 764 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Cedulové a jiné kratochvilky

Vážně i nevážně několikero foto-ilustrací zpodobujících informační tabulky, směrovky a také pokyny. Zakončeno protistresovou svépomocí.

27.9.2021 v 10:52 | Karma článku: 28.57 | Přečteno: 626 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Toulky kolem Blanice

V dávnověku byla zlatonosná, dnes je částečně perlorodá. Horní tok od prameniště na Šumavě až k vodní nádrži Husinec. Říční fotoblog.

25.8.2021 v 8:36 | Karma článku: 29.80 | Přečteno: 809 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Hrad Hus

Od založení k rozboření fungoval sto let. Zbytky kamenných zdí lidského díla ze středověku. Foto-pohledy z terénu mezi stíny stromů...

2.8.2021 v 8:08 | Karma článku: 24.73 | Přečteno: 433 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jaromír Šiša

Orlické hory a jejich pozoruhodní obyvatelé.

Každá oblast má svoje zvláštnosti, a když se přidá nápaditá lidová tvořivost, patrně podpořena tradicí, pak je dvakrát i víckrát na co koukat a fotit. Konečným vrcholným bodem tohoto putování bude

25.10.2021 v 9:06 | Karma článku: 40.01 | Přečteno: 5959 | Diskuse

Veronika Foglová

Vodní nádrž Pastviny, říjen 2018

Možná si někteří z Vás ještě vybaví, jak extrémně suché léto panovalo v Čechách před třemi roky, kdy jsme všichni prahli po dešti.

24.10.2021 v 18:33 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 247 | Diskuse

Kamila Steinova

Jak jsem poprvé dělala LEGO plánek

Koupili jste si LEGO stavebnici, ale nevyznáte se v plánku? Nezoufejte! Moje dosud neznámá stavba a můj velice propracovaný a přehledný plánek vás okamžitě okouzlí!

23.10.2021 v 19:03 | Karma článku: 13.56 | Přečteno: 291 | Diskuse

Klára Tůmová

Není už černej...

Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???

23.10.2021 v 18:08 | Karma článku: 21.82 | Přečteno: 454 | Diskuse

Ladislav Jílek

Pestrý podzim - melír

Některé stromy začínají žloutnout tak, že si dělají melír. Hlavně to dělá bříza a lípa. Je to logické: jsou rodu ženského.

18.10.2021 v 21:07 | Karma článku: 7.98 | Přečteno: 96 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 29.21 Průměrná čtenost 708

Kdo mi může říci, kdo jsem? (William Shakespeare)

Najdete na iDNES.cz