Pondělí 21. září 2020, svátek má Matouš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 21. září 2020 Matouš

Cestami kolem hadců

4. 08. 2020 17:42:25
Fotografické záznamy celku i detailů přírody jedné z přírodních rezervací na území CHKO Blanský les v jižních Čechách; v závěru s přesahy...

Sedmnáct kilometrů jihozápadním směrem od Českých Budějovic a 7 kilometrů severozápadně od Českého Krumlova krajině dominuje granulitový masiv Blanského lesa s horou Kleť (1083 m). Podél severní strany masivu se táhne kotlina zvaná Křemežská (podle městysu Křemže), kterou protéká stejnojmenný potok, jeden z přítoků řeky Vltavy. Kotlina je geologicky pozoruhodná výskytem více než deseti protáhlých hadcových těles. Dle kroniky obce Holubov, kolem dolní části potoka Ministerstvo kultury ČSR koncem roku 1972 výnosem vyhlásilo přírodní rezervaci Holubovské hadce v rozloze 15,68 ha, v nadmořské výšce 460 – 480 m. V rámci CHKO Blanský les je předmětem ochrany reliktní bor na hadcích s charakteristickým porostem.

Hadec je kámen většinou šedozeleně zbarvený s tmavými skvrnami a žilkami připomínající hadí kůži, odtud jeho český název i mezinárodní označení serpentinit (lat. serpens = had). Podle geologů se v rámci horotvorných procesů na zemský povrch dostal materiál přeměněné horniny vzniklé z vyvřelin. Roztavená hornina při pomalém tuhnutí prošla hydrotermální proměnou (horký vodní roztok za vysokých teplot a tlaků), z původních minerálů olivínu, pyroxenu aj. vznikl hadec. Na serpentinit jsou navázány žíly s rudami kovů hořčíku, niklu, chromu, kobaltu. Směsice způsobuje chudost hadcových půd, jež jsou bohaté hlavně sloučeninami hořčíku, což se u rostlin projevuje růstovou zakrslostí. Existuje flóra i fauna na specifické prostředí vázaná.

Hadce tvoří jen asi procento rozlohy zemského povrchu a jejich výskyt v krajině má typicky ostrůvkovitý charakter. Serpentinity najdeme též na okrajích Českomoravské vrchoviny a v CHKO Slavkovský les (Naučná stezka Mnichovské hadce). Na Moravě je nejznámější lokalitou Mohelenská hadcová step.

Zvu k foto-špacíru Přírodní rezervací Holubovské hadce s příklady přesahu do sběratelství i umění.

Strmý výchoz jižní části přírodní rezervace. Ve stromovém patře nepříznivým půdním podmínkám (zvýšená koncentrace uhličitanu hořečnatého, produktu zvětrávání hadců) odolává borovice, ostatním dřevinám se nedaří.

V bylinném patře hadcového boru místy svítí bělozářka větevnatá / slovensky jagavka konáristá.

Silenka nadmutá, lidově zvaná „holubí vole.“

Zvonek klubkatý / zvonček klbkatý má modrofialové květy sdružené v koncových hlávkách (detail).

Sleziník hadcový / slezinník klinovolistý, je vytrvalá kapradina vázaná na hadce; je zákonem chráněna jako silně ohrožený druh naší flóry: Červený seznam asplenium cuneifolium Cr2

Hvozdík kartouzek hadcový / klinček kartuziánský hadcový (nazván na počest kartouzských mnichů) je v ČR silně ohrožený, tudíž vzácný a chráněný: Červený seznam dianthus carthusianorum subsp. Capillifrons Cr2.

Na květu hvozdíku se kratičce zastavila pestřenka (lidově vosička); je užitečným opylovačem.

Na Holubovských hadcích v červenci poletuje mizející druh okáč kluběnkový (průzkum z r. 2010). Krotký motýl usedá nejen na rostliny, ale i na člověka (opakovaná zkušenost).

Část stěny serpentinitu ve Křemži ukazuje fáze zvětrávání a postupného rozpadu horniny.

Prokřemenělý hadec vytváří voštinové útvary pojmenované siliciofit; detail kamenu 9 x 6 x 4 cm (soukromá sbírka Z. Hosmana).

Serpentity postupně zvětrávají v opály. Opál je kysličník křemičitý s proměnlivým obsahem vody v pórech. Minerály jsou různobarevné podle příměsí kysličníků kovů od „mléčné“(bílé), přes žlutou, oranžovou k hnědým až černým. Vyhledávanými jsou opály od křemičitanů niklu zelené. Tři opály z okolí Křemže, sbírka Davida Kříže.

Populárním nerostem využívaným šperkaři je opál dendritický. Vzniká vzlínáním manganatých roztoků (hydroxid manganu) do čerstvého nezatvrdlého křemičitého gelu. Tím se formují mechovité, větvičkovité, keříčkovité útvary. Řez leštěným dendritickým opálem; rozměry 9,5 x 20 x 3 cm (nález z okolí Křemže, sbírka Davida Kříže).

Dávněji jsem v Krásetínském potoce našel nečleněný kámen o velikosti 10 x 17 x 6 cm. Ve hmotě jsem řezbou plasticky zvýraznil bílé pruhy, odborně označované chrysotil. Opracovaný hadec jsem vrátil do potoka a po čase ho v jiném místě „objevil“...

Románská bazilika San Miniato al Monte nad Florencií. Fasáda vznikla kolem r. 1090 (foto ze soukromého archivu Z. H.). Při studijní cestě v polovině 90. let nás historik umění upozornil, že zelené části obkladu – pilastry (polosloupy) i tmavé pásy dekoru jsou serpentinity z Toskánska, lokalita Monte Ferrato u města Prato. Ve Florencii jsou hadce též na fasádě katedrály Santa Maria del Fiore.

Výchozí informace k textu: Václav Novák, geolog Jihočeského muzea v Č. Budějovicích, brožurka Granátovníčky od Křemže. Historicko-vlastivědný spolek v Č. Budějovicích, 2006; 16 stran textu s obrazovou přílohou. David Kříž, osobní konzultace u sběratele nerostů a jeho web-stránky Minerály Křemežska. Infotabule CHKO Blanský les.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Zdeněk Hosman | úterý 4.8.2020 17:42 | karma článku: 22.29 | přečteno: 361x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Památné solitéry II

Svébytné přírodní formy v letité paměti krajiny. Fotoblog s několika věkovitými a plodícími samotáři...

11.9.2020 v 12:29 | Karma článku: 17.55 | Přečteno: 253 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Putování pamětí krajiny

Procházení územím, jež bylo v roce 1951 vyhlášeno národní přírodní rezervací. Osmnáct zastavení ve fotoblogu.

17.8.2020 v 21:08 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 299 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Kvaziproroci spasiteli a šilhavá duše

Blázen: Inkoustové zpitomělí, co jste mleli lárum fárum, žrali stehnás koroptvárum a chcali jste po kostelích (Gil Vicente: Hra o pekelné lodi, 1516).

3.7.2020 v 16:56 | Karma článku: 18.96 | Přečteno: 386 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Irena Knorrová

Dělostřelecké ozvěny (fotoblog)

Ozvěny statisíců výstřelů a explozí byly po mnoho let součástí života obyvatel Podbrdska - přes bariéru lesa doléhaly z Jordánu a Toku až do Příbrami. Vojenské střelby jsou však už jen minulostí dnešní krajiny ticha...

20.9.2020 v 18:00 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 165 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Rande s chobotnicí

Dívali jsme se se ženou na přírodopisný dokument z korálového moře o chobotnicích, už ani nevím na jakém kanále. Žena byla nadšená. Chobotnice sice vypadá nevábně, ale jak dokáže měnit barvu a tvary! Úžasné.

20.9.2020 v 17:52 | Karma článku: 9.21 | Přečteno: 124 | Diskuse

Soňa Pražáková

Hospoda, která se někam vypařila

Znáte to, celý den se někam plahočíte, těšíte se na pivko nebo alespoň na malinovku... A jste sice bohatší o zajímavé zážitky a dojmy, ale žízeň je neuhašená.

20.9.2020 v 16:34 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 393 | Diskuse

Veronika Foglová

Bunkr A/245/A-160

Na jedné ze svých letošních túr jsem zavítala i na Mlýnský vrch u Mladkova, kudy prochází linie předválečného opevnění.

20.9.2020 v 13:43 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 297 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Pojď se se mnou koupat, pojď

Já spíš ze břehu. Nejsem koupací typ, jsem koukací typ. Ale on..., kdyby mohl, bydlel by v rybníku, myslím, že se původně narodil jako hastrman :) Něco pro milovníky pejsků (Petra Koreckého)

20.9.2020 v 5:00 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 531 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 20.15 Průměrná čtenost 604

Kdo mi může říci, kdo jsem? (W. Shakespeare)

Najdete na iDNES.cz