Putování pamětí krajiny

17. 08. 2020 21:08:57
Procházení územím, jež bylo v roce 1951 vyhlášeno národní přírodní rezervací. Osmnáct zastavení ve fotoblogu.

Vystoupím z vlaku a projdu příměstím. Po patnácti minutách chůze do vršku míjím stráň s chatami a stojím pod Městským vrchem u okraje přírodní rezervace.

Podle situace, někdy na počátku, jindy na konci svého průchodu rezervací vidím v mírném nadhledu část panoramatu velmi známého města. Vlevo charakteristická věž, vedle ní zámecký areál na skalisku, věž kostela, napravo část budovy jízdárny.

Zhruba 2 kilometry severozápadně od centra Českého Krumlova, v terénu 500 – 608 m n. m. je v rozloze 68, 42 ha vymezena Národní přírodní rezervace (zkráceně NPR) Vyšenské kopce. Území spravuje CHKO Blanský les, sídlem ve Vyšném. Na snímku část jednoho z jižních svahů rezervace.

Na okraji chráněného území u železniční trati je exponována skála s porostem borovic. Vyšenské kopce představují lesostep na pestrém geologickém podkladu s převahou krystalického vápence.

Národní přírodní rezervací vede naučná stezka s informačními panely. Na jejím počátku je zřízena užitečná botanická skalka se jmenovkami bylin. Na skalce jsem zaznamenal v předchozím fotoblogu čtenáři diskutovaný hvozdík pyšný; jmenovku nemá.

Jižní svahy s teplomilnými trávníky jsou v létě plně obsazené trávobylinnými společenstvy. V popředí žlutě kvetoucí oman vrbolistý a okolo bujně rostoucí bělozářka větevnatá.

Některé rostliny mají rády vápencový podklad; podívejme se na tři vybrané. V NPR v dubnu až červnu na okraji louky kvete chráněná sasanka lesní (Červený seznam cévnatých rostlin ČR – Anemone sylvestris L. C2b).

Od jara do léta na louce vykvétá orlíček obecný. Řadí se k ohroženým druhům naší květeny, ale občas jej zahlédneme různobarevný v domácích zahradách. Předchozí sasanka i orlíček jsou jedovaté.

Hořec křížatý kvete od července do října; je zákonem chráněný (Červený seznam cévnatých rostlin ČR – Gentiana cruciata L. C2b).

Na starším informačním panelu (r. 2003?) je napsáno, že v NPR se vyskytuje 72 druhů motýlů. Zpráva z terénního sčítání v roce 2010 zmiňuje 69 druhů. Lze předpokládat, že v současnosti s ubýváním hmyzu se počet motýlů v rezervaci snižuje. Na fotografii je početný okáč bojínkový.

Na okraji lesa jsem zaznamenal okáče pýrového. Na stránkách www.lepidoptera.cz (Mapování a ochrana motýlů ČR) je napsáno: Okáč pýrový je „motýlem číslo jedna“ z hlediska zájmu etologicky orientovaných lepidopterologů. U tohoto okáče je pozorována variabilita v morfologii, chování i vývojových cyklech.

V rezervaci nad květy neklidně poletuje výskytem hojný perleťovec stříbropásek (na snímku samička). Předchozí okáči i perleťovec patří k čeledi babočkovití.

Letos poprvé jsem fotograficky ulovil modráska hnědoskvrnného. V ČR žije roztroušeně a znalci je pokládán za ohrožený druh motýla.

Kopulující modráskové.

Noční motýl létající ve dne je plachý přástevník kostivalový. Místně i časově jeho výskyt kolísá; celkově spíše ojedinělý.

Vřetenuška obecná upoutává náš pohled kontrastní barevností. Část pojmenování má podle vřetenovitých tykadel.

Toto by měla být pestřenka černonosá; neklidná modelka, neustále si otírala nožky o křídla.

Zlatohlávek zlatý vnořený do odkvétajícího květu chrpy čekánku.

Co i jak můžeme rozumět pamětí krajiny? Může jí být geologický podklad terénu, z něhož v představené přírodní rezervaci tu a tam vyčnívají „kosti“ – vápenec. Biolog Jiří Sádlo (1958) z Botanického ústavu AV ČR v eseji Genius loci a paměť krajiny připomíná známý fakt, že v krajinné paměti se místo v čase příliš nemění, a když ano, umí se do určité míry obnovit. Že je terén starobylý, je pasivní vlastnost. V silnějším smyslu je to aktivní schopnost krajiny své již uplynulé časové vrstvy znovu oživovat. Mít paměť znamená být schopen vládnout svými konzervativními strukturami. Nejde o to nic neměnit v obavě poškození. Spíš to znamená držet si svůj styl proměn. Nepřináší to neměnnost, ale stabilitu, která umí ovládat sama sebe (zdroj citace dole). K potvrzení ideje lze uvádět příklady z různých oblastí života: dávné myšlenky, dřívější lidské dovednosti, fungování společenské struktury...

Rozloučení s NPR Vyšenské kopce výhledem z jejich okraje západním směrem k Šumavě.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Citace – Jiří Sádlo: KRAJINA! Průchod okolím v příkladech. Nakladatel Kodudek, 2019.

Autor: Zdeněk Hosman | pondělí 17.8.2020 21:08 | karma článku: 22.96 | přečteno: 414x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Móda transgender žáci

Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.

4.9.2023 v 9:33 | Karma článku: 31.58 | Přečteno: 1135 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Šumavský Everest – Moldaublick

Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.

1.8.2023 v 10:11 | Karma článku: 25.39 | Přečteno: 1108 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht

V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.

12.7.2023 v 9:42 | Karma článku: 23.77 | Přečteno: 450 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Vládní stratkom

Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.

21.6.2023 v 11:13 | Karma článku: 35.89 | Přečteno: 1206 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Marek Trizuljak

Od prvního jarního dne k Velikonočním svátkům

Rovnodennost, první jarní den, úplněk a brzy poté velikonoční svátky. Obrazové dojmologie ... ... ...

28.3.2024 v 15:39 | Karma článku: 10.06 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jaromír Šiša

Auto moto veteráni všude možně i jinde.

Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový živý život.

28.3.2024 v 10:03 | Karma článku: 33.60 | Přečteno: 1426 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 14.22 | Přečteno: 128 | Diskuse

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 212 | Diskuse

Veronika Foglová

Květná neděle 2024

Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.

24.3.2024 v 15:21 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 155 | Diskuse
Počet článků 111 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 845

Kdo mi může říci, kdo jsem? (William Shakespeare)

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...