Památné solitéry II

Svébytné přírodní formy v letité paměti krajiny. Fotoblog s několika věkovitými a plodícími samotáři…

Stromy, kameny a prameny patří ke společným symbolům lidstva. V různých kulturách strom symbolizoval mládí (Mezopotámie, Indie, Írán), život (Mezopotámie, Izraelité), nesmrtelnost (Asie), moudrost; podle severské mytologie značil osu světa. Uctívání stromů je mezikulturním jevem, který přetrvává v tom, že dnešní „stromy chráněné státem“ navazují na starobylé obřady. Když jsou stromy letité, mohou být v českých zemích vyhlášeny jako památné. Dle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR mají Památné stromy (2010) splňovat několik hodnotících měřítek,  například biologické, krajinotvorné, estetické, historické (např. strom s příběhem) a v neposlední řadě zdravotní stav.

V rámci svého spojitého setkávání se s památnými stromy i stromořadími rostoucími na území CHKO Blanský les v jižních Čechách jsem ve fotoblozích představil nejprve věkovité lípy, pak duby a dnes poslední díl zaznamenává solitéry nestejné; část z nich byla památnými vyhlášena v roce 2019.

Trnovník akát u Hejdlů byl vysazen jako „strom republiky“ 28. 10. 1918. Obvod kmenu ve výčetní výšce 130 cm od země je 342 cm. Akáty mají původ ve střední a Severní Americe. V českých zemích jsou známé 300 let. Akát byl dovezen jako výrazně medonosná dřevina. Jedná se o invazivní druh a okolní stromoví jeho rozrůstání snáší s obtížemi.

Dřín obecný v zahradě bývalého cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně. Pravděpodobně byl vysazen mnichy ještě před zrušením kláštera r. 1785. Změřená výška stromu 6 m a obvod koruny je kolem 25 metrů.

Dřín je stará kulturní plodina. Rozšířen je hlavně v jižní Evropě, v Malé Asii až po Kavkaz. Obvykle se vyskytuje ve formě keře, někdy jako strom s rozložitou korunou; obvod kmenu je zde 132 cm.

Dřínky, tj. plody dozrávají koncem srpna a v září začínají opadávat. Plody jsou sladkokyselé. Reálná velikost plodů na snímku je délkově 10 – 20 mm.

Moruše bílá v Křemži (Českokrumlovsko). Výška stromu 7 metrů, obvod kmenu 158 cm (dvoják). Moruše bílá má domov v jihovýchodní a střední Číně.  Nejméně 5000 let je hostitelským stromem bource morušového, ten po žíru listů vytváří kokony zpracovávané na hedvábí. Snímek samotáře z druhé poloviny měsíce dubna.

Solitér vyrůstá na vysokém břehu, dva metry nad silnicí. Nakloněný strom je jištěn nastavitelnými objímkami spojenými s táhly zakotvenými v zemi. Věk stromu je odhadován na 250 roků.

Válcovité plody bílé moruše jsou zralé už v červenci a část z nich je na větvích i v počátku září. Plody jsou velmi sladké; jejich reálná velikost na délku je 10 – 20 mm.

Moruše černá u bývalého kláštera ve Zlaté Koruně. Objem kmenu je 445 cm. V zahradách cisterciáckého kláštera, v době před jeho zrušením, dal morušovníky vysazovat poslední opat Bohumír Bylanský. Jeho zásluhou byla kolem r. 1772 v klášteře založena venkovská škola. Stromy sloužily jako živá pomůcka při praktické výuce žáků.

Moruše černá pochází z oblasti Sýrie až Íránu a jižního Kavkazu. Podle autora antické přírodovědné encyklopedie Naturalis historia, Plinia Staršího, je moruše stromem moudrosti (pomalu kvete, rychle dozrává). Řekové strom rozšířili k Římanům a odtud se dostal do klášterních zahrad v Evropě. Císařovna Marie Terezie pro území mocnářství vydala roku 1752 výnos na podporu pěstování moruší jakožto technické plodiny pro chov bource morušového k rozvoji hedvábnictví.

Plody moruše černé připomínající ostružiny; jsou zralé v srpnu. Reálná délka ovoce na snímku je 15 – 25 mm.

Přibližně dvěstěpadesátiletý zlatokorunský morušovník v barvách podzimu. Památný strom je nejstarším dochovaným exemplářem moruše černé v jižních Čechách.

Na území CHKO Blanský les, při svých poutích krajinou se zastavuji u letitého habru obecného. Obvod jeho kmenu je 209 cm. V charakteristicky svalcovitém kmenu pomalu rostoucího habru lze číst houževnatost a výraz mocných sil přírody. Strom není evidován jako památný. Podle zákona č. 114/1992 Sb. může kterýkoli občan ČR navrhnout ochranu vybraných jedinců v kategorii památný strom, proto zkusím podat návrh.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Tematicky spojité fotoblogy:

• Památné solitéry
• Staletá stromořadí se samotáři