Pondělí 21. září 2020, svátek má Matouš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 21. září 2020 Matouš

Památné solitéry II

11. 09. 2020 12:29:02
Svébytné přírodní formy v letité paměti krajiny. Fotoblog s několika věkovitými a plodícími samotáři...

Stromy, kameny a prameny patří ke společným symbolům lidstva. V různých kulturách strom symbolizoval mládí (Mezopotámie, Indie, Írán), život (Mezopotámie, Izraelité), nesmrtelnost (Asie), moudrost; podle severské mytologie značil osu světa. Uctívání stromů je mezikulturním jevem, který přetrvává v tom, že dnešní „stromy chráněné státem“ navazují na starobylé obřady. Když jsou stromy letité, mohou být v českých zemích vyhlášeny jako památné. Dle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR mají Památné stromy (2010) splňovat několik hodnotících měřítek, například biologické, krajinotvorné, estetické, historické (např. strom s příběhem) a v neposlední řadě zdravotní stav.

V rámci svého spojitého setkávání se s památnými stromy i stromořadími rostoucími na území CHKO Blanský les v jižních Čechách jsem ve fotoblozích představil nejprve věkovité lípy, pak duby a dnes poslední díl zaznamenává solitéry nestejné; část z nich byla památnými vyhlášena v roce 2019.

Trnovník akát u Hejdlů byl vysazen jako „strom republiky“ 28. 10. 1918. Obvod kmenu ve výčetní výšce 130 cm od země je 342 cm. Akáty mají původ ve střední a Severní Americe. V českých zemích jsou známé 300 let. Akát byl dovezen jako výrazně medonosná dřevina. Jedná se o invazivní druh a okolní stromoví jeho rozrůstání snáší s obtížemi.

Dřín obecný v zahradě bývalého cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně. Pravděpodobně byl vysazen mnichy ještě před zrušením kláštera r. 1785. Změřená výška stromu 6 m a obvod koruny je kolem 25 metrů.

Dřín je stará kulturní plodina. Rozšířen je hlavně v jižní Evropě, v Malé Asii až po Kavkaz. Obvykle se vyskytuje ve formě keře, někdy jako strom s rozložitou korunou; obvod kmenu je zde 132 cm.

Dřínky, tj. plody dozrávají koncem srpna a v září začínají opadávat. Plody jsou sladkokyselé. Reálná velikost plodů na snímku je délkově 10 – 20 mm.

Moruše bílá v Křemži (Českokrumlovsko). Výška stromu 7 metrů, obvod kmenu 158 cm (dvoják). Moruše bílá má domov v jihovýchodní a střední Číně. Nejméně 5000 let je hostitelským stromem bource morušového, ten po žíru listů vytváří kokony zpracovávané na hedvábí. Snímek samotáře z druhé poloviny měsíce dubna.

Solitér vyrůstá na vysokém břehu, dva metry nad silnicí. Nakloněný strom je jištěn nastavitelnými objímkami spojenými s táhly zakotvenými v zemi. Věk stromu je odhadován na 250 roků.

Válcovité plody bílé moruše jsou zralé už v červenci a část z nich je na větvích i v počátku září. Plody jsou velmi sladké; jejich reálná velikost na délku je 10 – 20 mm.

Moruše černá u bývalého kláštera ve Zlaté Koruně. Objem kmenu je 445 cm. V zahradách cisterciáckého kláštera, v době před jeho zrušením, dal morušovníky vysazovat poslední opat Bohumír Bylanský. Jeho zásluhou byla kolem r. 1772 v klášteře založena venkovská škola. Stromy sloužily jako živá pomůcka při praktické výuce žáků.

Moruše černá pochází z oblasti Sýrie až Íránu a jižního Kavkazu. Podle autora antické přírodovědné encyklopedie Naturalis historia, Plinia Staršího, je moruše stromem moudrosti (pomalu kvete, rychle dozrává). Řekové strom rozšířili k Římanům a odtud se dostal do klášterních zahrad v Evropě. Císařovna Marie Terezie pro území mocnářství vydala roku 1752 výnos na podporu pěstování moruší jakožto technické plodiny pro chov bource morušového k rozvoji hedvábnictví.

Plody moruše černé připomínající ostružiny; jsou zralé v srpnu. Reálná délka ovoce na snímku je 15 – 25 mm.

Přibližně dvěstěpadesátiletý zlatokorunský morušovník v barvách podzimu. Památný strom je nejstarším dochovaným exemplářem moruše černé v jižních Čechách.

Na území CHKO Blanský les, při svých poutích krajinou se zastavuji u letitého habru obecného. Obvod jeho kmenu je 209 cm. V charakteristicky svalcovitém kmenu pomalu rostoucího habru lze číst houževnatost a výraz mocných sil přírody. Strom není evidován jako památný. Podle zákona č. 114/1992 Sb. může kterýkoli občan ČR navrhnout ochranu vybraných jedinců v kategorii památný strom, proto zkusím podat návrh.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Tematicky spojité fotoblogy:

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Zdeněk Hosman | pátek 11.9.2020 12:29 | karma článku: 17.55 | přečteno: 253x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Putování pamětí krajiny

Procházení územím, jež bylo v roce 1951 vyhlášeno národní přírodní rezervací. Osmnáct zastavení ve fotoblogu.

17.8.2020 v 21:08 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 299 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Cestami kolem hadců

Fotografické záznamy celku i detailů přírody jedné z přírodních rezervací na území CHKO Blanský les v jižních Čechách; v závěru s přesahy...

4.8.2020 v 17:42 | Karma článku: 22.29 | Přečteno: 361 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Kvaziproroci spasiteli a šilhavá duše

Blázen: Inkoustové zpitomělí, co jste mleli lárum fárum, žrali stehnás koroptvárum a chcali jste po kostelích (Gil Vicente: Hra o pekelné lodi, 1516).

3.7.2020 v 16:56 | Karma článku: 18.96 | Přečteno: 386 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Irena Knorrová

Dělostřelecké ozvěny (fotoblog)

Ozvěny statisíců výstřelů a explozí byly po mnoho let součástí života obyvatel Podbrdska - přes bariéru lesa doléhaly z Jordánu a Toku až do Příbrami. Vojenské střelby jsou však už jen minulostí dnešní krajiny ticha...

20.9.2020 v 18:00 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 167 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Rande s chobotnicí

Dívali jsme se se ženou na přírodopisný dokument z korálového moře o chobotnicích, už ani nevím na jakém kanále. Žena byla nadšená. Chobotnice sice vypadá nevábně, ale jak dokáže měnit barvu a tvary! Úžasné.

20.9.2020 v 17:52 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 125 | Diskuse

Soňa Pražáková

Hospoda, která se někam vypařila

Znáte to, celý den se někam plahočíte, těšíte se na pivko nebo alespoň na malinovku... A jste sice bohatší o zajímavé zážitky a dojmy, ale žízeň je neuhašená.

20.9.2020 v 16:34 | Karma článku: 17.75 | Přečteno: 398 | Diskuse

Veronika Foglová

Bunkr A/245/A-160

Na jedné ze svých letošních túr jsem zavítala i na Mlýnský vrch u Mladkova, kudy prochází linie předválečného opevnění.

20.9.2020 v 13:43 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 299 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Pojď se se mnou koupat, pojď

Já spíš ze břehu. Nejsem koupací typ, jsem koukací typ. Ale on..., kdyby mohl, bydlel by v rybníku, myslím, že se původně narodil jako hastrman :) Něco pro milovníky pejsků (Petra Koreckého)

20.9.2020 v 5:00 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 532 | Diskuse
Počet článků 66 Celková karma 20.15 Průměrná čtenost 604

Kdo mi může říci, kdo jsem? (W. Shakespeare)

Najdete na iDNES.cz