Čertovská místa jihu Šumavy
Před více než padesáti lety jsem jeden rok pracoval i bydlel ve Vyšším Brodu. Šest let poté na žádost kamaráda, tehdy studenta VŠ, pro jeho diplomovou práci z toponomastiky (jazykově – geograficko – historiografická věda o vzniku místních jmen) jsem fotograficky dokumentoval různé objekty v příhraničním prostoru od Vyššího Brodu přes Loučovice až po Lipno nad Vltavou. Po půlstoletí jsem se vrátil potřetí, abych si pohybem v terénu občerstvil paměť. Povozníkem i parťákem na stezkách byl kamarád Jaromír; občas spolu muzicírujeme.
Šli jsme z Loučovic stezkou při levém břehu Vltavy. Řečiště je plné žulových balvanů. Scenérie může někomu připomínat šumavskou řeku Vydru.
Důlkovitý povrch některých kamenů nese stopy přírodních procesů říční eroze.
V žulových oblastech, jako je tato, nalézáme přírodně vyhloubené kamenné misky až hrnce; velkým se říká obří. Vznikaly dlouhodobým vymíláním vířící vody s valouny a pískem.
Koryto Vltavy pod Čertovou stěnou, kam míříme, je pojmenováno Čertovy proudy. Při soustředěném vnímání pohybu vody zaslechnete hluboké tóny píšťal vodních varhan. Živel naráží do kamenných desek, které vibrují. Kovová destička ve tvaru pádla na balvanu u břehu připomíná, že v Čertových proudech při průtoku vody 30m3 za vteřinu vodácký prvosjezd uskutečnil 13. 9. 1959 trenér československých kanoistů Karel Knap. Nedaleko jiná tabulka názorně doplněná prasklým torzem kajaku připomíná úmrtí mladíka v peřejích (1984).
Při svém prvním průchodu řečištěm Vltavy za nízkého stavu vody, zhruba před padesáti roky, jsem u břehu nalezl a stále uchovávám žulový objekt. Čert vytrousil vejce?
Nad levým břehem Vltavy se vine železniční trať mezi Vyšším Brodem a Loučovicemi. Úbočí nad tratí je součástí Národní přírodní rezervace Luč – Čertova stěna. Chráněným územím byla prvotně vyhlášena Luč (1934), později Čertova stěna (1956) a od roku 2004 je rezervace sloučena ve výměře 132, 6 ha. Na snímku žulová suť pod horou Luč (933 m n. m.).
Čertova stěna je rozprostřena v části pravého břehu Vltavy. Boční pohled ukazuje náklon balvanového moře; jeho délka je 50 metrů.
Nad Čertovou stěnou se vypíná vyhlídka pojmenovaná Čertova kazatelna. Místo je význačným bodem Lučské hornatiny (2 km od obce Loučovice).
Pozor, nevstupujte! Jeden uvolněný kámen s sebou může strhnout lavinu.
Změna terénu. Stezkou tam i zpět ke skalnímu útvaru zvanému někdy Cikánský hrad, anebo Čertovo kopyto, lze zahlédnout část sypané hráze vodní nádrže Lipno I(leží na vrstevnici 729 m).
Skaliska na vrcholu se šikmo ležícími bloky balvanů poutníkovi signalizují nebezpečí sesuvu.
Geologický útvar zvaný mrazový srub je charakteristicky stupňovitě dělenou skalní stěnou.
Mrazovým zvětráváním je horninový celek horizontálně členěný do panelů.
Náznak přírodní architektury. Zúžená chodba se mění v bariéru, kterou i štíhlé tělo sotva projde. Svit v průhledu láká k imaginaci.
Forma na vrcholu kamenné věže dává svým tvarem název celku.
Historický snímek: Kolem roku 1972 jsem kamarádovi Zdeňkovi do jeho diplomové práce v oboru toponomastika fotograficky dokumentoval i Čertovo kopyto. Tenkrát jsem vyšplhal až na vrchol. Uzřel jsem otisk ďáblovy šlápoty.
Čertovo kopyto 2020. Při porovnání s předchozím snímkem je zřejmé, že na vrcholu v trhlině mezi kameny přežívá houževnatá borovice.
Společným znakem míst v oblasti od Vyššího Brodu k Lipnu pojmenovaných Čertovy proudy (prudký tok Vltavy), Čertova kazatelna i stěna (skála s mořem balvanů) i Čertovo kopyto (geomorfologická formace tor, věž) jsou divotvorné přírodní útvary. Podle lidových pověstí jsou připisované působení pekelníka. S kamarádem mu zahrajeme a zazpíváme starý refrén: Jupí, čerte, jdi radši dál. Pak jsem ho za rohy vzal. Udělal přemet a jako tur řval, do dáli upaloval…
Fotografie: Zdeněk Hosman
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)