Čtvrtek 25. února 2021, svátek má Liliana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 25. února 2021 Liliana

Šumavský Everest – stezkou Olšina

20. 11. 2020 14:07:55
Místo bylo od roku 1950 zahrnuto do vojenského výcvikového prostoru. Po roce 2016 byla jižní část z území Vojenského újezdu Boletice uvolněna. Fotoblog.

Na Šumavě v bývalém okresu Český Krumlov existují dvě obce jménem Olšina: jedna se nachází v katastrálním území města Horní Planá a druhá, dříve včleněná do Vojenského újezdu Boletice, je od roku 2016 součástí katastrálního území obce Polná na Šumavě.

Rybník Olšina, německy Langenbrucker Teich (rybník Dlouhé mosty). Fotografie místa v roce 1907 (foto: http://www.bwb-ooe.at/). Další jméno místa bylo Hodňovský rybník (podle 2 km vzdálené obce Hodňov). Rybník Olšina byl zřízen zlatokorunskými mnichy někdy na konci 14. až na počátku 15. století. Král Přemysl Otakar II. v zakládací listině kláštera Zlatá Koruna (1263) cisterciákům v darovacím výčtu, vedle dalších území, věnoval „zboží Boletice,“ tj. končinu, ze které měli mít řeholníci v budoucnu užitek. Rybník má v současnosti plochu 138 ha a nadmořskou výškou 731 m n. m. je prý nejvýše položeným chovným rybníkem v ČR; spravují ho Vojenské lesy a statky Horní Planá.

Po téměř desetikilometrovém toku od pramenu přitéká průzračná voda horského potoka Olšina do stejnojmenného rybníka. Potok pramení ve výšce 990 m n. m. jižně od hory Chlum (1191 m) u zaniklé obce Ondřejov, německy Andreasberg (Ondřejov býval nejvýše vystavěnou farní obcí v okrese Č. Krumlov, 1004 m n. m.). Potok Olšina je významnějším levostranným přítokem Vltavy.

Naučnou stezkou Olšina v rozsahu přes 7 kilometrů jsem od konce září procházel několikrát. Z výběru snímků si vnímatelé mohou složit jen dílčí obraz druhově rozmanité přírody i historie místa.

Na počátku či na konci stezky (podle vlastní volby směru procházení) na hrázi Olšiny vidíme budovu rybářské bašty vystavěné v první polovině 15. století. Uvnitř je stálá výstava z oborů rybnikářství a lesnictví.

Cesta může pokračovat k novému Návštěvnickému středisku Olšina.

Na střeše návštěvnického centra je přírodní krytina.

Část naučné stezky vede po dřevěných chodnících z dubového dřeva.

Toto nejsou stopy divočáků, ale lidí. V zamokřených částech lesa (zvláště po deštích) se bez vhodné obuvi neobejdete, anebo půjdete bosky?

Podél stezky se návštěvníkům nabízejí různá lákadla, např. plovoucí molo. Lze si ho přitáhnout a po nástupu se na hladině houpat.

Na severním okraji rybníku vede přes potok Olšina most ve formě podobné bobří hrázi.

Vyhlídka dobrodruhů: po deseti špalcích s opěrami přes mokřinu přejdete ke kovovému žebříku. Dohlédnete třeba ke vzdálené hrázi.

Ptačí vyhlídka; lokalita Olšina je součástí chráněné Ptačí oblasti Boletice.

Uměle vytvořené Ptačí hnízdo se dvěma velkými dřevěnými vejci.

Hladinu čeří potápka roháč.

Na dřevěném chodníku stezky jsou místy připevněné kovové pásky s vyříznutými stopami živočichů (poznáte podle siluety těla ohrožený druh hrabavého ptáka?).

Rybník Olšina je v nejdelší části dlouhý kolem jednoho a tři čtvrtě kilometru.

K předchozímu snímku ze stejného stanoviště doplňující pohled vlevo.

Hory rámují vodní plochu: Špičák (1221 m); vzdálenost vzdušnou čarou je 6, 5 km.

Lysá (1228 m) je vzdálená 9, 5 km. V lednu roku 2007 orkán Kyrill na hoře zničil lesní porost.

Vlevo Kmet (966 m), vzdálený 7 km; vpravo Chlum (1191). Dvě předchozí tisícovky, spolu s touto jsou význačnými body Želnavské hornatiny (Chlum je od Olšiny vzdálený 12 km).

Ve východní části naučné stezky je výhled na další šumavské hory. Návštěvníci mají k dispozici gravírovanou tabuli s popisky deseti vrcholů (foto levé části panelu). Deska je připevněna na dřevěný kmen s vsazenými trubkami mířícími na hory. Zhotovitel vyrobil v jednom z názvů chybu.

Tři vrcholy na hranicích ČR s Rakouskem: zleva Smrčina (1337 m), Hraničník (1281 m), Studničná (1160 m) jsou význačnými místy Plešské hornatiny. Vzdálenosti vzdušnou čarou jsou v rozmezí 15 – 16,5 kilometrů.

Dole rybník Olšina, výše vpravo obec Hodňov a nejvýše hora Plechý (1378 m); světlejší část je vysoká skalní stěna nad Plešným jezerem. Plechý je nejvyšší horou české části Šumavy (vzdálenost z místa snímku je 20 km).

Výhled od západu přes část vodní plochy do Podhůří Šumavy. Nejvýše hřbet masivu Blanského lesa s horou Kleť (1083 m); vzdálenost kolem 17 km.

U hráze si na důkaz návštěvy i na památku můžete otisknout razítko. Pro neznalé osoby podnět k objasnění názvu Šumavský Everest.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Tematicky spojitý fotoblog: Šumavský Everest – první vrchol

Dodatek: Prostor Vojenského újezdu Boletice je poznamenán událostmi minulosti. Porovnáním informací ze tří různých zdrojů (např. vojenské mapy z r. 1991 aj.) jsem shledal, že ve zmíněném území bývalo přibližně 50 obcí, které zanikly. Po roce 1945 bylo z nich vysídleno nejméně 9000 obyvatel a po zřízení vojenského výcvikového prostoru r. 1950 bylo v opuštěných obcích zničeno kolem 1500 domů. Zaniklá krajina vojenského výcvikového prostoru Boletice (video 4 minuty).

Autor: Zdeněk Hosman | pátek 20.11.2020 14:07 | karma článku: 27.56 | přečteno: 752x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Lednově šumná Šumava

Zimní putování jihovýchodní částí Šumavy s několika zastaveními. Výhledy do luhů a k hornatinám. Fotozáznamy.

29.1.2021 v 12:55 | Karma článku: 29.29 | Přečteno: 1047 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Tempo: Živě ad libitum

Letěly kurviry nad horama, mávaly vesele ručičkama. Ať to fičí, ať to pádí, vezmem to od leva staří, mladí. Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande (upravený text písně Jarka Nohavici).

5.1.2021 v 7:44 | Karma článku: 19.09 | Přečteno: 284 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Večery před zimním slunovratem…

...ve starobylém městě pod „věží z nejvěžovatějších“ (Karel Čapek). Fotoblog z čekání na přibývající denní světlo.

22.12.2020 v 14:13 | Karma článku: 28.81 | Přečteno: 3029 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jan Řeháček

Příroda je mocná čarodějka

Zanedlouho nám začne vegetační období a abyste se měli na co těšit, ukážu vám, jak Matička Příroda dokázala v našem parku během půl roku proměnit seschlý dolíček před hlavní bránou v bezostyšně bující džungli. Viva Natura!

25.2.2021 v 9:09 | Karma článku: 14.83 | Přečteno: 215 | Diskuse

Veronika Foglová

Bunkr C/90/A-160

Když se vydáte z Pěticestí po Jiráskově cestě směrem na Kunštátskou kapli, za 200 metrů uvidíte nalevo od sebe malý řopík obklopený jehličnany.

21.2.2021 v 16:38 | Karma článku: 14.72 | Přečteno: 321 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Mozaikové dívání

Jaké je dívat se na svět přes kouzelné sklíčko? Náhle je vše jiné, magicky měnivé, pozoruhodné, až dechberoucí...

21.2.2021 v 5:00 | Karma článku: 12.66 | Přečteno: 207 | Diskuse

Martina Pazourová

Krásky z tropů aneb Když kvete orchidej

Tak je to veliká krása. Svou pestrostí a nevídaným tvarem květů si právem zaslouží obdiv. Hlavně teď v zimě, kdy jsme vděčni za každý květ. Tak alespoň pár kousků z mé sbírky. Některé bohužel nepřežily moji péči, protože právě u

19.2.2021 v 23:34 | Karma článku: 13.71 | Přečteno: 256 | Diskuse

Soňa Pražáková

Svůdník

Venku mrzne až praští. V peřinovém doupěti je příjemně teplo. Po chvíli z něj opatrně vystrčím hlavu. Ovane mě chlad. Můj zrak se stočí k oknu. Je tam On. Svůdník.

16.2.2021 v 20:35 | Karma článku: 22.18 | Přečteno: 476 | Diskuse
Počet článků 72 Celková karma 25.73 Průměrná čtenost 668

Kdo mi může říci, kdo jsem? (William Shakespeare)

Najdete na iDNES.cz