Pamětihodný Kuklov
Krajinný výjev od východu pobízí zvídavost poutníka stoupajícího do vrchu 726 m n. m.
Původ jména
Název místa míval v minulosti různé podoby psané i vyslovované – Kugelweit, Kuglveit, Kuklvajt. Podle Antonína Profouse (Místní jména v Čechách. Nakladatelství ČSAV, Praha 1957) původní jméno osady vzniklo ze složeniny německých slov; první část názvu ze středo-hornoněmeckých výrazů gugel, kugel; kogel = kukla, kapuce; vrch hory a ze slova weide, pastvina („kukelská pastvina,“ Profous s. 438). Pojmenování mohlo vzniknout i podle formy kuželovitého kopce podobajícího se mnišské kápi, latinské cucullatus, kutna. Malá osada na předělu okresů Český Krumlov a Prachatice se od roku 1947 jmenuje Kuklov.
Hrad
Kolem poloviny 14. století si na granulitovém skalisku nechal vystavět hrad Dětřich z Portic, význačná osobnost doby Karla IV.; byl kancléřem Království českého, vyjednával císařskou korunovaci krále. Existence hradu měla plnit dva záměry: měla narušovat celistvost panství Rožmberků a Vyšehradské kapitule měla pomoci uplatňovat pozemkové nároky na zlatokorunských cisterciácích. Mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna se v nároku hradního majetku objevil spor. Šlechtic Jindřich z Rožmberka, taktéž s Václavem IV. v rozepřích (r. 1394 vznik panské jednoty, zajetí a věznění krále v Krumlově), hrad Kugelweit roku 1395 dobyl a pobořil. Desetiletí poté panovník zničený hrad i se statky Rožmberkovi daroval, avšak s podmínkou jeho neobnovení.
Na Kuklově, sto metrů od silnice II/143 z Č. Budějovic, do směrů Volary i Prachatice, je v lese ruina bývalého hradu.
Historické vyobrazení z 19. století se zbytky zdiva hradu na skále (autor grafiky neznámý; soukromý archiv Z. Hosmana).
Náčrt hmotné podoby hradu od jihu (reprofoto z informační tabule CHKO Blanský les; autor skici neuveden).
Klášter
Vedle hradu existovala osada s farním kostelem sv. Ondřeje. Sto let po zániku hradu (1495) Petr a Oldřich z Rožmberka zakládací listinou rozhodli, aby se na jejich území, jako první v českých zemích, usadili pauláni. Jednalo se o společenství žebravých řeholníků - Řád nejmenších bratří sv. Františka z Pauly. Mniši dostali původní kostelík darem a r. 1509 začali budovat klášter, avšak stavbu se jim nepodařilo dokončit. Roku 1533 byl nový konvent vypleněn protestanty a na konci třicetileté války byly zbytky zpustošeny švédským vojskem. Z historických otisků v místě Kuklov je patrné, že hmotné i duchovní záměry světské i církevní moci zde trvaly jen krátce.
Torzo klášterního kostela od jihovýchodu na historické pohlednici fotografa Josefa Seidela z údobí 1906 – 10 (foto ze soukromé sbírky).
Kostel zaznamenaný cestou z hradu.
Nedokončený paulánský konvent z východního směru.
Zdi klášterního kostela sv. Ondřeje z jižní strany. Bližší stavba je místem původního kostelíku.
„Kubistická“ forma kříže na pultové stříšce opěrného pilíře.
Interiér kostela. Zakonzervování stavby na Kuklově umožnily finanční granty z Islandu, Norska, Lichtenštejnska. Realizovala obec Brloh, 2008.
Z lehu na zemi k nebeské klenbě…
Portál z kostela do křížové chodby s bohatě profilovaným ostěním; kamenická práce rožmberské stavební huti, kolem r. 1510.
Zbytek nároží ochozu na severní straně bývalého kostela.
Vně je kostel obklopen částí původních stavení z 16. století.
Celkový pohled do areálu bývalého paulánského kláštera od severu v roce 2014 (nyní nepřístupné).
Dávný Kuklov byl původně osadou českou, byť s německým názvem. Po bitvě na Bílé hoře působností nově usazené rakouské šlechty v Krumlově – Eggenbergové (1622 – 1719), se v oblasti panství postupně měnila skladba obyvatel. Například v roce 1910 bylo v pošumavské vsi usazeno 147 Němců. Roku 1930 tam bylo 27 domů a ze 123 obyvatel byl jediný Čech (odkaz: Digi.ceskearchivy.cz).
Pamětnický dodatek
Na Kuklově jsem byl v roce 1955 na prvním školním výletu. Jedenkrát jsme s rodiči navštívili v obci konanou lidovou slavnost Konopická. Na odpolední tancovačce v sadu na parketu pod bývalým klášterem občerstvení obstarával místní šenk; na jeho fasádě byl novogotickým písmem nápis Gasthaus se třemi starými letopočty. V kuklovské hájovně jsem v dětství pobýval u strýce. V létě roku 1967 jsem v místě pozoroval, jak ve zbytcích paulánského kláštera režisér František Vláčil vytvářel významnou část filmu Údolí včel. Před dvaceti roky jsem v nedostavěném kostelu poslouchal improvizace houslisty Jana Hrubého v doprovodu seskupení Kukulín.
Podle návrhu architekta Jindřicha Goetze se pro filmování Údolí včel změnil kostel s okolím na středověkou tvrz jménem Vlkov. Dobový dokument filmové tvrze na Kuklově v roce 1967 (ilustrace Z. Hosman). Vpravo v popředí cestu ohraničovala palisáda, v pozadí vztyčená dekorace věže se zdí s románským okénkem jsou jen iluze kamenných zdí i šindelových střech, v reálu lisovaných z plastu přibitého na prkna.
Kleťská vyhlídka z Kuklova jihovýchodním směrem. Nejvýše část masivu Blanského lesa s horou Kleť.
Výběr ze zdrojů historiografických údajů:
Informační tabule CHKO Blanský les, 2001: Naučná stezka Brložsko – zastavení 8. a 9.
Sborník Jihočeská pozdní gotika 1450 – 1530. Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou, 1965.
Fotografie: Zdeněk Hosman
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)