Sobota 13. srpna 2022, svátek má Alena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 13. srpna 2022 Alena

Plavení dřeva Želnavským smykem

16. 05. 2022 8:19:53
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.

Krátce z historie Želnavského smyku

Želnavský smyk je spojen s existencí technického díla Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, kterým se ze šumavských lesů vodní cestou v propojení s Dunajem dopravovalo dřevo do Vídně. Želnavský smyk vznikl v roce 1887 v souvislosti s postupným přivedením železniční tratě z Českých Budějovic, přes Český Krumlov a z Kájova do stanice Želnava; zprovozněna 1892 (dnes název stanice Nová Pec, okres Prachatice). V železniční stanici Želnava bylo pro dřevo vybudováno nákladové překladiště. Plavení dřeva Želnavským smykem se provozovalo do roku 1961. Roky neudržované koryto plavebního kanálu bylo zaneseno, obrostlo křovím a stromy, část kamenných desek se zbortila... Větší část původního Želnavského smyku od počátku 50. let 20. století spravuje podnik Vojenské lesy a statky. Roku 2017 se rozhodlo o rekonstrukci. Vznikl sdružený projekt obnovy a zpřístupnění přírodního a kulturního dědictví regionu. Partnery projektu byly Vojenské lesa a statky ČR, s. p., Lesy ČR, s. p. a Turismusverband Bӧhmerwald. V částech plavebního kanálu byly nahrazeny a nově usazeny desky z původního materiálu hrubozrnné plӧckensteinské žuly; vyrobeno v Rakousku. Desky jsou sestaveny na sraz ve sklonu 2:1, na dně jsou uložené do štěrkového lože.

V sobotu 7. května 2022 se na Želnavském smyku konala slavnost znovuotevření. Program slavnosti byl kulturní, naučný i technicky sportovní. I když celý den drobně pršelo, na lákadlo plavení dřeva se zájemci přišli podívat.

Schwarzenberský plavební kanál (část toku dole) byl na trase zásobován vodou z jedenadvaceti potoků. Jeden z nich, potok Rasovka (Hefenkriegbach), pramení pod Hraničníkem, 1283 m n. m. (na snímku přítok shora). Nahnědlá tónovaná voda je zabarvena průtokem rašelinišť.

U rozcestí Klápa, 838 m n. m. Ze Schwarzenberského kanálu byla vybudována odbočka – 3, 8 km dlouhý Želnavský smyk (zkráceně ŽS), který ústil ro řeky Vltavy. Vpravo okraj mostku a stavidlo ŽS.

V úvodní části ŽS jsou břehy porostlé stromy.

Koryto vybíhá z lesa a po mírné zákrutě se rovná do terénní přímky.

Slavnost na Želnavském smyku zpestřila fanfára a koncert trubačů Doupovští slivoni. Septeto zahrálo na lovecké lesní rohy a prezentovalo skladby starých mistrů i současných skladatelů.

Na pódiu zahrál, zazpíval a zatančil folklorní soubor Libín z Prachatic.

Mezi diváky mne zaujalo několik mužů z Rakouska v klasických pracovních úborech jako ozvěna dávnějších dob (k potvrzení viz závěrečná historická fotografie z překladiště dřeva).

K ukázce plavení byla připravena dvoumetrová polena v průměru přes 20 cm.

Skutálené dřevo ve vodě krátce zmizelo z dohledu. Rychlost plaveného dřeva ve vodě dosahuje prý až 60 km/hod.

Podhorský terén kolem střední části plavebního kanálu. Všimneme si, že původní žulové desky na bocích koryta měly lichoběžníkovou formu a některé z nich byly rozměrnější.

Po více než kilometrové plavbě diváci mohli v rovinatější části sledovat způsob vytahování polen na břeh. Jedním hákem se poleno chytá zdola a druhým shora.

U dlouhé klády se použily dvě páky tvaru hokejky; na břeh se po nich dřevo přitahovalo háky.

Fortelná obnova části Želnavského smyku cestou nad osadou Nová Pec.

Josef Seidel: Překladiště dřeva na konci Želnavského smyku, kolem r. 1900 (zdroj: soukromá sbírka). Dlouhé kmeny, anebo i kratší, ale hmotnější se z vody vytahovaly pomocí vykládacích pák (podobné hokejkám). Práce při plavení dřeva na Šumavě byla náročná časově (od 5 hodin ráno do 19. hodiny večer) a vyžadovala větší počet dělníků i účelnou organizaci práce. V dobovém snímku si všímáme výrazného odlesnění šumavské krajiny.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Informační zdroj k textu: Hynek Hladík, dvojjazyčná kniha Schwarzenberský plavební kanál v zrcadle historických dokumentů. Der Schwarzenbergische Schwemmkanal im Spiegel historischer Dokumente. Vydavatel Vojenské lesy a statky ČR, s. p., 2021.

Autor: Zdeněk Hosman | pondělí 16.5.2022 8:19 | karma článku: 26.48 | přečteno: 653x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Vítkův Kámen

V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.

24.7.2022 v 8:42 | Karma článku: 29.52 | Přečteno: 661 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Pozoruhodnosti šumavských lokálek

Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.

5.7.2022 v 10:57 | Karma článku: 25.91 | Přečteno: 549 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga

V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.

6.6.2022 v 18:41 | Karma článku: 26.91 | Přečteno: 609 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Martina Mičková

Výhledy ze Slezských Beskyd

Naše letní návštěva Mostů u Jablunkova, procházka po poloprázdném hřebeni a relax u skalních útvarů Čertovy mlýny.

12.8.2022 v 11:21 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 233 |

Iva Marková

Jitrocel

....................................................................................................

11.8.2022 v 20:49 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 173 | Diskuse

Pavel Vrba

Někdo autem, někdo vlakem

a já odhaloval krásy naší vlasti ....na kole. Po mnoha letech (nejspíš jsem se musel zbláznit) vyrazil jsem poznávat vybudované cyklostezky spojující Hradec Králové a jedno místo, které jako hádanku nechávám čtenáři na tobě.

11.8.2022 v 11:43 | Karma článku: 18.63 | Přečteno: 328 | Diskuse

Klára Hášová

Sestry benediktinky vymalovaly zdi kostela

Jakýpak osud asi čeká nádherný kostel sv. Gabriela a bývalý klášter benediktinek na pražském Smíchově? Úžasná hraběnka Monica Bubna Litic nás tudy provedla a já nevycházela z údivu.

10.8.2022 v 13:54 | Karma článku: 21.22 | Přečteno: 402 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Co se děje na cestě

Máme takovou cestičku od chatky k lesu, je to cesta dnem bývalého rybníka. Dnes je to travní cestička mezi naším biotopem na jedné straně a udržovanou polo-divočinou na druhé.

10.8.2022 v 7:51 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 241 | Diskuse
Počet článků 95 Celková karma 27.45 Průměrná čtenost 764

Kdo mi může říci, kdo jsem? (William Shakespeare)

Oblíbené stránky:  litterate.cz čitelně - zřetelně - citelně

Najdete na iDNES.cz