Pondělí 3. října 2022, svátek má Bohumil
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 3. října 2022 Bohumil

Lehké opevnění na Šumavě

13. 09. 2022 10:09:11
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.

Historik o budování opevnění v ČSR

Historik Jan Tesař ve fundované studii Mnichovský komplex čili Příspěvek k etologii Čechů, na základě historických faktů a svědectví nejvyšší vojenské generality v roce 1938 v souvislosti s budováním obranných staveb kriticky hodnotí činnost tehdejší československé vlády. V r. 1932 se v Ženevě konala tzv. odzbrojovací konference, kde si Německo vynutilo rovnoprávnost ve zbrojení (ještě před Hitlerem). Ministr zahraničí Edvard Beneš po návratu doma jednal s vojenskými představiteli a řekl: Dávám vám čtyři léta. Krize přijde asi v letech 1936 nebo 1937. Republika musí být do té doby vojensky plně připravena. A nic se nedělo. Až v dubnu 1936 vyšel čs. zákon na obranu státu, následovaný zákonem o půjčce na obranu. Koncem léta toho roku byla zahájena stavba opevnění. Byly ztraceny čtyři roky. V první etapě byla budována linie lehkých opevnění na hranicích Čech s Německem. Československé opevnění z r. 1938 prošlo zkouškou bojů v r. 1945.

K často ostře diskutované otázce, zda po zářijové mobilizaci mělo čs. vojsko bojovat, Tesař píše: Charakteristický podvod ex-post-vyhrávačů války: srovnávají se počty plně mobilizovaného československého vojska a manévrujících sil německé armády, která nemobilizovala. A tvrzení dokládá početním stavem vojáků a technické zaostalosti výzbroje armády dle údajů vojenských historiků. O vojenské podřadnosti armády se rozhodlo dávno před březnem 1938, což ostatně platí ve stejné míře o státu vůbec (zdroj citace viz na konci textu).

František Seidel: České opevnění u Soumarského mostu, Šumava 1938 (zdroj: soukromá sbírka). Dobový snímek dokumentuje tři bunkry postavené mezi železniční tratí a řekou.

Od nástupiště vlakové zastávky Soumarský Most směrem k letnímu tábořišti se po několika desítkách metrů objeví první objekt lehkého opevnění s pestrým nátěrem.

Vstup do prostoru Šumavského muzea lehkého opevnění Soumarský most. Sezónně je přístup od počátku května do konce října v časovém rozmezí 10 – 16 hodin.

V expozici na stole jsou ukázky různých typů zbraní, ovšem nefunkčních. Nad stolem je vitrína s nábojnicemi. Vše je názorné a s informačními údaji.

Při zahájení výstavní sezóny v květnu 2022 byl slavnostně požehnán prapor muzea; výmluvný je nápis na stuze: Sami sobě z radosti. Obětavým strůjcem muzea je pan Jan Němeček z obce Dobrá na Šumavě.

Tento řopík (název ze zkratky ŘOP – Ředitelství opevňovacích prací) má jméno „Honzík.“ Návštěvníci mohou po schůdkách vstoupit do jeho interiéru a prohlédnout si základní technické vybavení objektu z r. 1938.

Z tábořiště vyšlapanou stezkou lesem se vynoří další z objektů; tento s mříží ve vstupu.

Poblíž Soumarského mostu vznikla linie osmi objektů lehkého pevnění vzor 37.

Tento řopík stojí při břehu řeky Teplá Vltava. V květnu 1945 na konci války bunkry při útěku obsadili prchající Němci. V bojích o Soumarský most zemřelo několik amerických vojáků.

Chodec může za zády nechat vojenské opevnění, pokračovat po stezce a rozhlédnout se po okolní krajině.

Řeka Teplá Vltava v okolí Soumarského mostu terénem malebně meandruje.

Pletivo obnažených borovicových kořenů na břehu řeky. Pro větší část stezky lesem je to typický úkaz.

Řeka se stočila a skryla; chodník obklopuje vysoká mokřadní vegetace.

Stromy v pozadí krajiny naznačují, kudy pokračuje tok řeky.

Kolem pramenišť, v lemech horských lesů v době vrcholného léta vykvétají jedovatí krasavci. Detail květů oměje šalamounka, dříve zvaného šalomunek.

Nadhled z lávky Dobrá na tok Teplé Vltavy (podle turistického ukazatele 744 m n. m.). Z místa může poutník pokračovat do Volar (4, 5 km do železniční stanice), anebo trasou 13 km do Strážného k hraničnímu přechodu do Bavorska.

Zdroj citace: Jan Tesař – Mnichovský komplex. Jeho příčiny a důsledky. Prostor 2014, 2. vydání.

Fotografie: Zdeněk Hosman

Autor: Zdeněk Hosman | úterý 13.9.2022 10:09 | karma článku: 24.37 | přečteno: 451x

Další články blogera

Zdeněk Hosman

Zámecká zahrada s ohyzdou

Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.

2.10.2022 v 17:19 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 153 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Fotolovení čápů

Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....

15.8.2022 v 18:00 | Karma článku: 23.14 | Přečteno: 401 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Vítkův Kámen

V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.

24.7.2022 v 8:42 | Karma článku: 32.94 | Přečteno: 1168 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Zdeněk Hosman

Zámecká zahrada s ohyzdou

Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.

2.10.2022 v 17:19 | Karma článku: 13.09 | Přečteno: 153 | Diskuse

Veronika Foglová

Jablůňka

Letos se urodilo hojně jablíček, alespoň u nás nejvíce ze všeho zahradního ovoce. Stromy malé i velké jsou tak obsypané, že sotva na sobě zvládnou unést tu spoustu Božího Požehnání.

2.10.2022 v 15:02 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 124 | Diskuse

Martin Irein

Podzimní procházka okolo Vltavy

Z léta jsme skočili rovnýma nohama do podzimu. A v tom životním kolotoči mě nenapadlo nic lepšího než vyrazit na nedělní odpolední výlet. Původně jsem navrhoval tradičnější trasu, nakonec vznikla procházka okolo Vltavy.

30.9.2022 v 17:00 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 147 | Diskuse

Jan Pražák

Stará dáma a kočka

Ne nadarmo se říká, že zvíře se může člověku stát nejbližším společníkem a nejlepším přítelem, je to životem mnohokrát prověřená pravda. Než se však k jednomu takovému příběhu dostaneme, vypravme se spolu na umísťovací výstavu.

28.9.2022 v 7:07 | Karma článku: 24.21 | Přečteno: 531 | Diskuse

Vladimír Šťastný

Konec dolu Václava Řezáče v Měděnci.

Odstřelem skipové věže v areálu dolu byla dovršena jeho likvidace, tedy alespoň toho, co bylo na povrchu. Důlní dílo je tak, jak ho lidé opustili v konci dolování, jen je zatopené.

26.9.2022 v 17:30 | Karma článku: 11.00 | Přečteno: 323 | Diskuse
Počet článků 98 Celková karma 20.22 Průměrná čtenost 765

Kdo mi může říci, kdo jsem? (William Shakespeare)

Oblíbené stránky:  litterate.cz čitelně - zřetelně - citelně

Najdete na iDNES.cz