Líbí - nelíbí
Intuitivní vnímání
Psycholog a historik umění Rudolf Arnheim (1904 – 2007) vycházející z výsledků experimentálních zkoumání Gestaltteorie, před padesáti roky vymezil rámec svých odborných pojednání: Veškeré vidění je doménou psychologa; o procesech tvoření či prožívání umění nelze diskutovat bez psychologie (in: Art and Visual Perception, a psychology of the creative eye 1967). Arnheim rozlišuje dva druhy vjemového myšlení: intuitivní a intelektuální poznávání. Píše: Vjemová intuice je prvotní způsob, jímž mysl zkoumá a rozumí světu. Intuitivní poznávání se uskutečňuje ve vjemovém poli volně vzájemně působícími silami. Interakce vjemových sil je velice složitá sféra procesu, z něhož zpravidla velmi málo proniká do vědomí (in: Visual Thinking 1969, s. 233; převod z angličtiny ZH). Intuice – z latinského intueor (složeno z předpony in a slovesa tueor, tueo) = hledět, pohlížet, dívat se; substantivum intuitus = (přímý) pohled, zřetel, vhled. Intuice je vnitřní vidění, přímé poznání či uchopení něčeho bez vědomě zaměřené pozornosti či uvažování. Intuitivní poznávání je subjektivní, nemetodické, zkratkovité. Není-li intuice jedince rozvíjená, jsou její výstupy pochybené.
Znaky – čím se zobrazené subjektu líbí
Dlouhodobý kontakt s mladistvými ve výtvarném oboru mi umožnil poznat jejich zájmy, přání, motivace i výtvarné preference. Uvádím znaky a jejich charakteristiky, které příjemci s různou úrovní intuitivního vnímání užívají, když posuzují zobrazení, která se jim „líbí.“
- Obsahovost – lidé, příroda (fauna, flóra, krajina), lidské výtvory.
- Prvoplánovost – dobře rozlišitelná struktura zobrazení; výraznější barvy, kontrasty, tvary, reálné proporce.
- Srozumitelnost – popisně realistické, naturalistické, napodobivé znázornění; nižší až střední stupeň výtvarné stylizace reality.
- Asociace představ – podněty vyvolávající libé emoce a pocity; prostor pro vcítění a citovou rezonanci.
- Četnost výskytu – známější, opakovaně exponované formy a obrazy uložené ve vizuální paměti.
- Zpracování – předpokládaná časová a technická náročnost zhotovení; pracnost, řemeslná zdatnost (výčet znaků je dílčí a otevřený proměnám pořadí vlivem sociokulturních posunů).
Co a proč se Pařížanům v malířství (ne)líbilo
Klasicismus v umění 18. století oddaný antické tradici postupně ustrnul v akademismu. Styl pronikl i do století devatenáctého, které zájem o antiku zdědilo. Akademismus francouzského malířství obsahově produkoval mytologické výjevy s akty a záznamy historických událostí. Přežívala tradice starých mistrů opakováním jimi vynalezených zobrazovacích postupů. Cizelovala se hlavně technika v uhlazeném malířském rukopisu. Díla byla koncipována se záměrem líbivosti. V Paříži 19. století pořádal stát pro malíře a sochaře oficiální přehlídku Salon de Paris, Pařížský Salon. O dílech pro výstavu rozhodovala porota složená ze zasloužilých akademiků. Pro umělce byla připravena ocenění.
Jedním z představitelů malířského akademismu Francie byl Jean-Léon Gérôme. V roce 1847 měl v Salonu úspěch s obrazem Mladí Řekové při kohoutích zápasech. Obdivovatelé umění z vyšších vrstev společnosti dle dobového vkusu oceňovali antické rekvizity. Zápas kohoutů je příležitostí k erotickým hrátkám a pro malíře k vizuálním narážkám. V aktu dívky, v jejím odtažitém gestu jímž si zakrývá ňadra, malíř divákům nabízí pohled na její odhalený klín.
Po roce 1860 následoval ve francouzském umění obrat, který přinesl jiné pohledy na člověka i věci. Jednou z osobností malířství, která změnu přinášela, byl Édouard Manet (1832 – 1883). V jednom ze svých obrazů se malíř inspiroval scénickým řešením malíře Tiziana.
V renesanci je nahota znamením nevinnosti. Nebeská Venuše (Venus Coelestis) představuje lásku duchovní, jež je vznešená. Obecná Venuše (Venus Vulgaris) představuje lásku tělesnou a plodivou sílu.
„Háček“ interpretace obrazu zde tkví mezi zobrazeným a jeho pojmenováním. Podle názvu očekáváme ženu z Olympu, mytické hory bohů, ale vidíme „reálnou“ prostitutku – její výraz, atributy zaměstnání i prostředí (ozdoby – květina ve vlasech, stužka na krku; symbolika černé kočky u nohou ženy…). Obraz v Salonu roku 1865 urážel jemnocit věčných měšťáčků; někteří využívali služeb nevěstinců a pak vytrvale moralizovali. Malíř Manet se svým obrazem Olympie byl terčem veřejného zesměšňování a zloby.
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)