Zákon J. jako desatero pseudoelity
Před zákonem
Před zákonem stojí dveřník. Přijde k němu venkovan a prosí, aby byl do zákona vpuštěn. Dveřník tvrdí, že teď nelze. Brána k zákonu je sice otevřená, avšak dveřník muže varuje. Pamatuj si: Já jsem mocný. A jsem jen nejnižší dveřník. Zkus tam vejít přes můj zákaz. Sál za sálem stojí dveřníci, jeden mocnější než druhý. Už na třetího z nich se ani já nemohu podívat. Venkovan váhá. Zákon by přece měl být přístupný každému… Rozhodne se, že si na vstup počká. Posadí se na nabídnutou stoličku. Čeká a roky plynou. Vrátnému průběžně dává dary, ale tím žádnou výhodu ke vstupu nezíská. Zesláblý, vetchozraký a v tušení blížící se smrti má poslední otázku: Všichni přece dychtí po zákonu. Jak to, že za všechna ta léta nikdo kromě mne nepožádal, aby byl vpuštěn? Dveřník na skonávajícího zařve: Tudy nemohl být nikdo vpuštěn, neboť tento vchod byl určený jen pro tebe. Teď půjdu a zavřu ho.
Uvedené podobenství netřeba vysvětlovat podle vzoru vězeňského kaplana, když odsouzenci Josefovi K. vykládal o životních rolích dveřníka i venkovana. Zajímá mne, do jakého zákona by venkovan asi vstoupil?
Zákon Jante jako desatero pseudoelity
Osmkrát se opakuje znění „Nebudeš si myslet, že…“ Kdo jsou pětkrát zmínění „my?“ Odkud takové direktivy známe, že by z eusvazu? Pamatuji si na šikanu v zaměstnání. Nejspíš je to desatero byrokratické. Lidé se v určitých systémech nechovají tak, jak to o nich systémy tvrdí. Kdo z občanů se na nějakém úřadu nesetkal s poznámkami, např. Co si o sobě myslíte? Nerozumíte předpisům! Neumíte číst? Nejsme tady pro legraci. A jsme doma: Nebudeš se nám smát (viz 8. poučka). Smích, jsou-li jeho terčem, nesnášejí autoritáři, maloměšťáci, politrukové v jakékoli smečce, privilegovaní s nafouklým egem, též pseudoelity.
Naše společenství vývojově klopýtá. Dříve, v rámci pokroku, se slovně zohledňovaly masy, tj. většina (příklad: nastolování „diktatury proletariátu“). Dnes mediokracie s reklamokracií propagují všelijaké menšiny, např. hnutí LGBT i jiné. Možná, že pokrokáři velebí menšiny, aby rozmnožením a v jejich součtu mohly ovládnout civilizaci…Kam se v lidsko-právním mumraji současnosti ztratil jednotlivec?
Ilustrace: Bohumil Štěpán; z knihy Zelená kobyla. Odeon Praha 1966.
Elita a pseudoelita
Slovo „elita“ pochází z latinského eligo, vyvolit. Od antického Říma se význam označení proměňoval. Tradiční hierarchické (vertikální) uspořádání společnosti, kde elita bývala v jejím čele, se dnes spolu s oslabováním tradiční role autority rozpouští. Filosofka Hannah Arendtová už v roce 1961 napsala: …slavný „soumrak Západu“ spočívá především na rozkladu římské triády náboženství-tradice-autorita…(H. Arendtová: Co je autorita? In: Krize kultury; Mladá fronta 1994). Tradiční rozvrstvení společnosti dnes narušuje síťové uspořádání podněcované informačními a komunikačními technologiemi.
Elitou dnes rozumíme úzkou skupinu složenou z nejlepších jedinců s význačnými schopnostmi, vlivem, výsadami, majetkem. Reálně jsou špičkou společnosti vědci, vynálezci, univerzitní pedagogové; náležejí k nim politici? Nejen ve světě, ale i u nás politici neslouží tolik svým voličům, spíše svým korporátním sponzorům. Politika se privatizuje. Pro polit-partaje je osvědčenou vidinou korytářství.
Někteří lidé elitnost, vyvolenost předstírají. Tím sami sebe usvědčují, že jsou pseudoelita. Předpona pseudo- vychází z řeckého pseudes = lhaní, falešný. U nás jsou pseudoelitami tzv. vysmátí – solární „šlechta,“ exekutoři, lobbisté a spekulanti s čímkoli… V oněch kastách jsou obvykle ekonomicky zajištěné osoby (částečně skryté a vlivné), jež jsou mimo jiné výlupky fušerství dřívějších politiků. V historii k elitě nepatřili komedianti. Dnešní kulturní úderníci, oproti svým předchůdcům, mají o sobě vysoké mínění, ale nemají noblesu. Sotva ji získají tím, když z tribun v metropoli někteří z nich šíří emoční rámusení zpanštělým pohrdáním všemi venkovany. Z jejich projevů slyším ozvěnu desatera pseudoelity (viz výše). V době všeobecného šmírování ho doplňuje výhrůžná otázka: Myslíš si, že na tebe (o tobě) nic nevíme?
Dovětek
Před zákonem – krátká povídka Franze Kafky (v blogu parafráze od Z. H., kurzívou citace z textu) v překladu Vladimíra Kafky. Povídka (1915) je též součástí románu F. Kafky Proces (1925).
Zákon Jante jako desatero pseudoelit: V románu Aksela Sandemose: Uprchlík kříží svou stopu (1933), je fiktivní město Jante s reálnými obyvateli. Ve Skandinávii je velmi známý pojem Jantelove, zákon Jante, což je soupis pouček užívaných měšťáky v jednání s lidmi „dole“ (česky publikováno v překladu Jarky Vrbové; Argo 2008). V knize se o desateru pseudoelit nepíše, je to moje autorské pojetí.
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)