Genius loci a zeitgeist Krumlova

Duch města v nadhledech zaznamenaných z jeho okolních vyvýšenin. Fotoblog pamětníka pozorovatele prostoupený duchem času…

Prožitky města Českého Krumlova mám hluboce uložené ve své smyslové paměti žáka a studenta. Koncem 50. let 20. století jsem se v tamní starobylé hudební škole čtyři roky učil hrát na housle. Do poloviny 60. let jsem v českokrumlovské dvanáctiletce (střední všeobecně vzdělávací škola) protrpěl studium.  Okresní město jsem ve školním údobí navštěvoval sedm roků.

Krumlov mám ve své čichové paměti dítěte uložen jako město odpudivě zapáchající; žlutě napěněná řeka Vltava čpěla vypouštěnými chemikáliemi z papíren v nedalekém Větřní.

Ve své zrakové paměti z dětství a mládí mám zmíněné město vtisknuté jako potemnělé a vybydlené. Dokument doby: frekventovaná Radniční ulice vedoucí z náměstí k Lazebnickému mostu (asi 60. léta; foto ze soukromého archivu ZH).

Starobylé město Český Krumlov jsem v nadhledech fotograficky zaznamenal koncem letošního léta a v průběhu podzimu.

Přijedete-li do Českého Krumlova vlakem, cestou od nádraží sestoupíte k vyhlídce Paraplíčko. Ranní pohled na dominanty města od severu.

Výhled z Havraní skály nad Vltavou od severovýchodu. Dole jediná zachovaná bašta z počátku 16. století. Druhá nejbližší věž patří ke klášteru minoritů.

Jižně od Krumlova se klene Křížová hora. Často se nad ní točí bouře, proto jí lidé v minulosti říkali Gewitterberg, bouřková hora. Zamířím vzhůru do poutního areálu.

Na Křížové hoře (620 m n. m.) stojí Kaple Panny Marie Bolestné a sv. Kříže. Barokní stavba je obklopená osmibokým ochozem. Z místa jsou příjemné výhledy do okolí.

Z vrchu jihozápadním směrem lze při vhodných atmosférických podmínkách s pomocí teleskopu spatřit šumavské hory. Výše uprostřed – vlevo Knížecí stolec (1236 m), vedle Lysá (1228 m); obě hory jsou ve Vojenském újezdu Boletice, vzdušnou čarou 23 a 22 km.

Dalším vrcholem v dohledu je Chlum (1191 m); vzdálenost kolem 19 km.

Český Krumlov z Křížové hory. V pozadí se vypíná masiv Blanského lesa s horou Kleť (1083 m); vzdálenost vrcholu Kleti od města je kolem 7, 5 km.

Mezi pamětihodnostmi města jsou ve východní části rekonstruované českokrumlovské kláštery. V levém rohu nahoře je Budějovická brána. Napravo v sousedství klášterů je pivovar Eggenberg.

Při západním okraji výhledu z Křížové hory svítí bílé fasády části zámeckých budov: s oblouky je most Na plášti, následuje barokní divadlo, krytá chodba směřující do zámecké zahrady a budova zimní jízdárny.

Okruh historického města Krumlova v zhuštěné podobě: na skále areál hradu a zámku; vpředu nalevo gotický kostel sv. Víta a vpravo od něj je bývalá prelatura a vedle ní bývalá jezuitská kolej (dnes hotel Růže); bílá věž pod hradem je památkou kostela sv. Jošta.

Trojice domů s černými šindelovými střechami (dva spojené zubatou atikou) stojící vedle kostela, to je stará latinská škola. Krumlovský měšťan Venclín z Cipína faře při kostelu objekt r. 1410 daroval pro výuku hudby a zpěvu. V roce 1780 zde byla zřízena Městská hudební škola. V Českém Krumlově letos hudební školství trvá 610 let. V roce 1935 se ve staré škole začal učit hrát na klavír a violoncello budoucí skladatel Petr Eben.

Šedomodrá budova s lešením je mincovna. Sloužila jako správní sídlo rodu Schwarzenbergů a zámecké gardy. Objekt prochází generální rekonstrukcí pro výstavní prostory.

Cestou z Křížové hory dolů do města je v popředí snímku zobrazena českokrumlovská synagoga.

Egon Schiele: Malé město III, 1913. Olejomalba na plátně 88, 3 x 87, 6 cm. Leopold Museum, Vídeň. Před více než sto roky byl Krumlovem uhranutý malíř Egon Schiele. Jeho matka Marie, rozená Soukupová pocházela z jihočeského selského rodu. Při pobytech si malíř kreslil z hradu i ze zámecké věže studie města. V dopisu sdělil: Maloval jsem spíš vizi, než obrazy podle kreseb…(zdroj obrazu a citace dole). Malíř zemřel 31. října 1918 na španělskou chřipku, tři dny po své manželce, od které se nakazil.

Schiele vyhledával pitoreskní shluky krumlovských domů.

Jana Pešková: Ranní pohled od Fričkova dvora. Akvarel, 2008 (fotoreprodukce listu kalendáře; upravený formát). Výtvarnice, školením keramička, akvarelem zobrazuje svoji lásku k domovskému městu. V současnosti vystavuje svoji tvorbu v Regionálním muzeu v Č. Krumlově.

Meditace nad vltavským jezem ze skály u zámku…

Krumlovská letitá atrakce pro děti i dospěláky v hradním příkopu pod hláskou. Noví medvědi dostali jména rožmberské šlechty – Polyxena a Vilém. Samice dřímala na kamenu a samec hravě lomcoval kmenem.

Krumlovský duch místa (genius loci) i duch času (zeitgeist) jsou oba částečně viditelné, např. v architektuře zasazené do výrazně formovaného terénu s klikatící se řekou; úkaz dal městu jméno.

Zdroj obrazu a citace z dopisu: Franz E. Wischin: Schiele a Krumlov. Egon Schiele Art Centrum Český Krumlov, 2010.

Fotografie: Zdeněk Hosman