Plavení dřeva Želnavským smykem
Krátce z historie Želnavského smyku
Želnavský smyk je spojen s existencí technického díla Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, kterým se ze šumavských lesů vodní cestou v propojení s Dunajem dopravovalo dřevo do Vídně. Želnavský smyk vznikl v roce 1887 v souvislosti s postupným přivedením železniční tratě z Českých Budějovic, přes Český Krumlov a z Kájova do stanice Želnava; zprovozněna 1892 (dnes název stanice Nová Pec, okres Prachatice). V železniční stanici Želnava bylo pro dřevo vybudováno nákladové překladiště. Plavení dřeva Želnavským smykem se provozovalo do roku 1961. Roky neudržované koryto plavebního kanálu bylo zaneseno, obrostlo křovím a stromy, část kamenných desek se zbortila… Větší část původního Želnavského smyku od počátku 50. let 20. století spravuje podnik Vojenské lesy a statky. Roku 2017 se rozhodlo o rekonstrukci. Vznikl sdružený projekt obnovy a zpřístupnění přírodního a kulturního dědictví regionu. Partnery projektu byly Vojenské lesa a statky ČR, s. p., Lesy ČR, s. p. a Turismusverband B?hmerwald. V částech plavebního kanálu byly nahrazeny a nově usazeny desky z původního materiálu hrubozrnné pl?ckensteinské žuly; vyrobeno v Rakousku. Desky jsou sestaveny na sraz ve sklonu 2:1, na dně jsou uložené do štěrkového lože.
V sobotu 7. května 2022 se na Želnavském smyku konala slavnost znovuotevření. Program slavnosti byl kulturní, naučný i technicky sportovní. I když celý den drobně pršelo, na lákadlo plavení dřeva se zájemci přišli podívat.
Schwarzenberský plavební kanál (část toku dole) byl na trase zásobován vodou z jedenadvaceti potoků. Jeden z nich, potok Rasovka (Hefenkriegbach), pramení pod Hraničníkem, 1283 m n. m. (na snímku přítok shora). Nahnědlá tónovaná voda je zabarvena průtokem rašelinišť.
U rozcestí Klápa, 838 m n. m. Ze Schwarzenberského kanálu byla vybudována odbočka – 3, 8 km dlouhý Želnavský smyk (zkráceně ŽS), který ústil ro řeky Vltavy. Vpravo okraj mostku a stavidlo ŽS.
V úvodní části ŽS jsou břehy porostlé stromy.
Koryto vybíhá z lesa a po mírné zákrutě se rovná do terénní přímky.
Slavnost na Želnavském smyku zpestřila fanfára a koncert trubačů Doupovští slivoni. Septeto zahrálo na lovecké lesní rohy a prezentovalo skladby starých mistrů i současných skladatelů.
Na pódiu zahrál, zazpíval a zatančil folklorní soubor Libín z Prachatic.
Mezi diváky mne zaujalo několik mužů z Rakouska v klasických pracovních úborech jako ozvěna dávnějších dob (k potvrzení viz závěrečná historická fotografie z překladiště dřeva).
K ukázce plavení byla připravena dvoumetrová polena v průměru přes 20 cm.
Skutálené dřevo ve vodě krátce zmizelo z dohledu. Rychlost plaveného dřeva ve vodě dosahuje prý až 60 km/hod.
Podhorský terén kolem střední části plavebního kanálu. Všimneme si, že původní žulové desky na bocích koryta měly lichoběžníkovou formu a některé z nich byly rozměrnější.
Po více než kilometrové plavbě diváci mohli v rovinatější části sledovat způsob vytahování polen na břeh. Jedním hákem se poleno chytá zdola a druhým shora.
U dlouhé klády se použily dvě páky tvaru hokejky; na břeh se po nich dřevo přitahovalo háky.
Fortelná obnova části Želnavského smyku cestou nad osadou Nová Pec.
Josef Seidel: Překladiště dřeva na konci Želnavského smyku, kolem r. 1900 (zdroj: soukromá sbírka). Dlouhé kmeny, anebo i kratší, ale hmotnější se z vody vytahovaly pomocí vykládacích pák (podobné hokejkám). Práce při plavení dřeva na Šumavě byla náročná časově (od 5 hodin ráno do 19. hodiny večer) a vyžadovala větší počet dělníků i účelnou organizaci práce. V dobovém snímku si všímáme výrazného odlesnění šumavské krajiny.
Fotografie: Zdeněk Hosman
Informační zdroj k textu: Hynek Hladík, dvojjazyčná kniha Schwarzenberský plavební kanál v zrcadle historických dokumentů. Der Schwarzenbergische Schwemmkanal im Spiegel historischer Dokumente. Vydavatel Vojenské lesy a statky ČR, s. p., 2021.
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
V části terénu Vyšebrodska. Kus historie i současnosti spjaté s existencí cisterciáckého kláštera. Přírodní výjevy na říčce Menší Vltavice. Vodní fotoblog.
Zdeněk Hosman
Parkem básníka Šumavy
Šumavský rodák byl spisovatelem, malířem, vychovatelem. V úctě k odkazu díla Adalberta Stiftera vznikl nad městem Horní Planá park. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)