Opatskou stezkou k vodopádům sv. Wolfganga
Na pravém břehu Vltavy se rozkládá město Vyšší Brod a jeho dominantou je cisterciácký klášter založený Vokem z Rožmberka. Do zřízeného kláštera přišli r. 1259 mnichové z rakouského Wilheringu u Lince.
„Vodní řemeslo“ cisterciáků
Mnišská společenství potřebovala zásobování vodou nejen pro pití, vaření, mytí, ale také pro zemědělské i pro průmyslové činnosti, také pro odvod odpadu. Řádné hospodaření s vodou vždy znamenalo spolupracovat s přírodou. Pro provoz kláštera ve Vyšším Brodu nad areálem vznikl opatský kanál tak, že byla část toku říčky Menší Vltavice odvedena umělým kanálem dlouhým půl kilometru. Dříve kanál přiváděl vodu do klášterního mlýna, také pro pivovar a k provozu pily. Voda přiváděná opatským kanálem i v současnosti zásobuje studnu v ambitu a pohání malou vodní elektrárnu. Voda protéká pod klášterem a ústí do zahrady.
Počátek opatského kanálu se stavidlem. Poutník mířící proti proudu k vodopádům na říčce Menší Vltavice překročí stavidlo a zamíří vzhůru podél padlého kmenu.
Nacházíme se v charakteristickém terénu řečiště s různě velkými žulovými balvany. Podobné scenérie, ale ve větším měřítku můžeme vídat na řekách Vltavě a Vydře.
U břehu říčky je v zemi zapuštěné kamenné koryto a dvě misky vytvořené zručnými kameníky, nikoli stvořené přírodními procesy. Jedna z informačních tabulí Lesů ČR zmiňuje tradice kamenictví na Vyšebrodsku.
Říčka Menší Vltavice
Říčka Menší Vltavice pramení na rakouském území na severozápadním svahu hory Sternstein (1122 m n. m.); přes její vrchol vede hlavní evropské rozvodí. Na rakouském území je pramen označen Dürnauer Bach, tedy potok; ten posílen přítoky se ve svažitém terénu postupně mění v horskou bystřinu.
Menší Vltavice v místě, kde se tok vlivem terénu stáčí a na kamenech vytváří kaskádu vodopádů.
Po dalším výstupu proti proudu chodec přichází k cíli – k vodopádům sv. Wolfganga. Celkový pohled z lávky přes říčku.
Kdo byl Svatý Wolfgang?
Benediktin, misionář, biskup Wolfgang z Řezna, který prý „zmrzačil svoji diecézi,“ žil v 10. století a je uctíván především v Německu. Doklady o úctě k svatému Wolfgangovi v prostředí českých bratrstvech a cechů jsou poměrně vzácné. Intenzivnější uctívání se objevilo na Budějovicku a Krumlovsku, kdy kult světce do zmíněných oblastí pronikal ve 2. polovině 15. století (zdroj: studie Bratrstva sv. Wolfganga v pozdně středověkých Čechách; autorka Hana Pátková. In: Za zdmi kláštera – cisterciáci v českých dějinách. Vydavatel Bohumír Němec – Veduta, České Budějovice 2010).
Na břehu u vodopádů sv. Wolfganga je pod převisem kamenů a z kusů dřev zbudovaný úkryt, nocležiště a mohla by to být snad i poustevna.
Vertikály kmenů stromů kotvící mezi balvany.
Vraťme se k vodopádům sv. Wolfganga. Následující tři fotografie zobrazují jejich polocelek i části.
Voda proudící přes balvany je studená; podle pravidelných měření má od června do září teplotu mezi 8 – 12 stupni Celsia.
Okouzlující bílo-modro-žlutavé vějíře a závoje vody.
Areál kláštera cisterciáků ve Vyšším Brodu z nedaleké zahrady.
Ve Vyšším Brodu se letos 4. června konal 48. ročník přehlídky kuriózních plavidel na Vltavě. Z nadhledu jsem zaznamenal jen sólo jednoho námořníka.
Po Vltavě nesoutěžně plula posádka tří psích pasažérů se svým doprovodem.
Revitalizace Opatské stezky byla provedena r. 2014 z prostředků města Vyšší Brod a Lesů ČR, s. p. Cestu lemují informační tabule s českým a německým textem.
Fotografie: Zdeněk Hosman
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Zdeněk Hosman
O žvanění v politice a mediasféře
Prožvanit se k moci a ke korytu. Komunikační pakultura mocí a její triky. Existenciální obrana jedince.
Zdeněk Hosman
Den u alpských jezer
Výjezd s kamarády za hranice všedních dnů spolu s příležitostným výšlapem podhorským terénem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Českokrumlovský karneval
Přehlídka originálního ustrojení účastníků 17. ročníku průvodu městem. Téma „Labyrintem města“ zrozeno z obrazotvornosti prózy Jana Amose Komenského. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vojenským prostorem Boletice
Exkurse zakázanou oblastí mezi Šumavou a jejím podhůřím. Putování částí území zaniklého osídlení krajiny. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Kleť, hora Kráska
Je viditelná zdaleka z horských vrcholů Šumavy, též z vnitrozemí. Pro cestovatele se masiv Blanského lesa s horou stal orientační částí oblasti i přitažlivým místem k návštěvám. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Nástup přelomu doby
Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Třístoličník
Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Na Mandelsteinu
Navštívení česko-rakouského pomezí Vitorazska. Podzimní čas s výhledy z hory Mandelstein nad Novohradskem do části prostoru jižních Čech. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Zámecká zahrada s ohyzdou
Opakované procházení od jara do podzimu a záznamy proměn několika částí zámecké zahrady v Českém Krumlově. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Lehké opevnění na Šumavě
Když na železniční trati směrem z Volar do Vimperku cestovatel vystoupí z vlaku na zastávce Soumarský Most, může se cestou názorně vrátit do předválečného času 1936 – 1938. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Fotolovení čápů
Letní číhaná mezi měsíci červenec a srpen. Fotozáznamy z předvádění členů jedné rodiny řádu brodiví.....
Zdeněk Hosman
Vítkův Kámen
V českých zemích nejvýše v terénu založený hrad (1035 m n. m.). Výhledy na Lipensko a několik šumavských tisícovek, do Pošumaví i na masiv Alp. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Pozoruhodnosti šumavských lokálek
Tratěmi jihovýchodní Šumavy. Spolky nadšenců železniční profese se pokoušejí udržovat a rozvíjet dědictví předchůdců... Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Plavení dřeva Želnavským smykem
Technická památka Želnavský smyk, odbočka Schwarzenberského plavebního vodního kanálu, byla rekonstruována a počátkem května 2022 se konala slavnost s ukázkou plavení dřeva. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Parkem básníka Šumavy
Šumavský rodák byl spisovatelem, malířem, vychovatelem. V úctě k odkazu díla Adalberta Stiftera vznikl nad městem Horní Planá park. Fotoblog.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)