Sociální konzervativec, to je zase nový vynález. Čím se liší od obyčejného konzervativce? Svobodomyslní pravičáci byli kdysi zváni liberály, zatímco dnes jsou to libertariáni a pojem liberál se posunul doleva. Hlavně hodně míchat s pojmy, pak člověk může žvanit, co chce.

Terminologické nadbytečnosti:

Lidová demokracie = lidová lidovláda; občanská demokracie = občanská lidovláda (obojí adjektiva ke slovu demokracie jsou pleonasmus, což je nadbytečné zesilování účinku označení typu exemplární příklad = příkladný příklad).

Podobně nadbytečné se mi jeví adjektivum sociální u konzervativců. V tom se s Vámi pane Žáčku shoduji. Snad jste si všiml, že ono slovní spojení není můj výmysl, ale je souslovím J. Haidta, tak jak se objevuje v knize. Předpokládáme, že akademická sféra (autoři) a jejch produkty (texty) by měly být v oblasti pojmů dobře definované, ale není tomu tak vždy...

Díky za diskusi.

Asi je to na mně příliš teoretické. Cítím, že ony vzorce existují, ale rozhodující u všech aspektů jednotlivě - i jejich souhrnu - bývá podvědomá inklinace na základě povahových vlastností vrozených i životem vypěstovaných. Zkrátka, když dojde na lámání chleba a člověk si vybírá postoj, pak si myslím, že to, co převládne, není moc vědomé, ale rozhodují ony vlastnosti. Morální matrice ti nejchytřejší a nejbezskrupulóznější umějí dobře využívat ke svým záměrům. Bez ohledu na celkový prospěch. On ostatně i pojem "celkový prospěch" je různý. Každý si ho vykládá po svém.

Pane Zdeňku jsem ráda za toto téma. Poslední dvě generace se tvářily, jakoby pojem "morálka" bylo něco passé, nemoderní, dokonce pro primitivnější uvažování skoro sprosté slovo. Nic to však nemění na skutečnosti, že osudy lidstva jsou morálkou řízeny od pravěku. Ať už chceme nebo nechceme. Starověcí antičtí filozofové to věděli. Proto je jejich učení platné beze změn dodnes. Díky za zajímavý článek a pozdravuji pod deštivou Kleť.

Paní Dano, člověk je "homo duplex" (dvojitý).

Každý máme své vlastní zájmy, ale též sdílíme zájmy skupiny (společnosti) k níž patříme. Takto stručně shrnuji, co píšete v prvním odstavci své diskuse. A k tomu přidávám následující:

Evoluce nás předurčila k životu ve skupinách. Psycholog Haidt píše, že lidé jsou podmíněně "úlovití tvorové" Máme schopnost přenést se přes čistě osobní zájmy a rozplynout se (dočasně a extaticky) v něčem větším, než jsme sami.

Při soupeření skupin, jsou ve výhodě ty, které jsou složené z opravdických týmových hráčů (stále platný poznatek už od Ch. Darwina).

Opětuji Váš pozdrav a děkuji za přátelskou diskusi.