Diskuse
Památné solitéry II
Děkujeme za pochopení.
Z37d38e70n51ě69k 60H53o96s46m37a51n
Děkuji za palec s úsměvem, jakož i náhled.
Prosím, promiňte mi prodlevu v reakci na Vaší diskusi. Všiml jsem si jí až po 24 hodinách.
B80o79h51u92n63k88a 52J95a46k71u68b77c35o34v75á
Teda Vaše fotky jsou jako olejomalby... Skoro kouzelné!
Z98d32e40n21ě75k 31H48o95s87m50a49n
Paní Bohunko, děkuji za pochvalu s úsměvem i palcem.
Kouzlí hlavně světlo, já jen dokumentuji.
M81a70r22i89e 68Š22í66p16k37o96v53á
Tak to je tradičně úžasný blog. Váš vztah k přírodě, Zdeňku, je velmi potěšitelný a povzbuzující.
S moruší jsem se setkala jako holka, když jsme chodili do zahrady pro děti mezi Pražským hradem a Prašným mostem. Plody mi moc chutnaly. A ještě mám v Praze jeden oblíbený strom - jinan dvoulaločný. Chodila jsem kolem něj skoro denně do Chotkových sadů.
V blogu jsou nádherné stromy. Mě nejvíc zaujal ten habr. Trochu mi připomíná staré lidi, kteří jsou krásní tím, že mají ve tváři celý svůj život.
Díky moc za tu přírodní radost!
Z63d78e13n65ě14k 90H66o11s73m43a35n
Když si téma fotoblogu najde vnímatelku, jako jste Vy Marie, mám radost ze sdílení. Ještě o to více s přídavkem pražské topografie.
Stromy jsou svým způsobem těla a ty letité mají svoji tvářnost, jak píšete. Zmíněný habr ve fotoblogu se jeví sukovitým, podobným živému samorostu. Má výraz patriarchy, důstojného starouše s gestem žehnání.
Marie, děkuji Vám za trvající přízeň.
V76a96š23e95k 40V71a65š41á83k
Stromy jsou pro mě svědectvím doby. Pamatuju se, jak můj tatínek komentoval více než stoletou alej u Osova slovy: "To je chrám boží přírody". Tím víc mě uráží, když se vyjde vstříc motoristům, kteří se neumějí vejít na silnici a stromořadí se poráží. Sám jsem vysadil před lety dvě vrbičky, které už se vyšvihly z proutku až do výšky nad tři metry. Dělají mi radost. Morušemi jste mi, Zdeňku, připomněl dětství, protože bílou i černou měli na zahradě v Řevnicích moji prarodiče. Mají velmi lahodné plody. Když jsem byl naposledy u moře - před deseti lety na Chalkidiki v Řecku - cestou byly dva stromy. Nikdy jsme si se ženou neopomněli aspoň pár moruší utrhnout. Článek se vám, Zdeňku, tradičně povedl. Totéž lze říct i o fotografiích. Díky.
Z62d52e24n16ě80k 82H56o12s55m20a29n
Vašku, je štěstí mít takového diskutéra, jako jste Vy. To proto, že jste k tématu přidal osobní zkušenost domácí i zahraniční. Sázení stromů je činnost z nejzáslužnějších a odměnou je jejich vitalita. Stromy jsou většinou individuality podobné člověku, avšak některé žijí déle, nejstarší lidé.
Srdečně děkuji za přátelskou diskusi i ocenění.
D96a78n55a 68Š60u18m19o26v56á
S potěšením jsem si prohlédla krásné fotografie, vůbec jsem netušila, že stromy jako akát, dřín anebo moruše mohou vyrůst do takových rozměrů. Vrátila jsem se ráda i k odkazům na předchozí články a je to moc fajn, připomenout si stromy a místa, která důvěrně znám. Určitě k nim patří i Zlatokorunský klášter, kde je takových památných stromů víc, a jiné další, krásné torzo dubu je také blízko Lišova, tzv. Žižkův dub a to vůbec nemluvím o většině hrází velkých jihočeských rybníků - tam jsou celé aleje překrásných stromů. Oni rybníkáři dobře věděli, že jim kořenový systém tak, jak prorůstá zpevňuje hráze. Dík za krásné připomenutí a moc zdravím do Podkletí.
Z38d85e76n15ě56k 93H25o75s71m81a94n
Děkuji od konce - za palec i srdce a pozdravení Podkletí.
Kdo chodí krajinou s očima otevřenýma, vždy může objevovat dosud nepoznané. Myslím si, že je toho u nás k vidění hodně.
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 846x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)