Ráda jsem si početla a hlavně prohlédla skvělé fotky.

Děkuju za pochválení

V Boletickém prostoru jsem na vojně byl na divizním cvičení. Jestli si dobře vzpomínám, měli jsme tehdy tábor na něčem, co se prý jmenovalo Hadí vrch (?), pak si tam vzpomínám na Dobrou vodu, kde jsme vagonovali při odjezdu do kasína a pak mám ještě v hlavě zasunutý název Slučí tah.

Podle Vámi jmenovaných míst z doby vojančení je jisté, že jste se pohyboval v různých výcvikových prostorech. Onen Slučí Tah je terén při státní hranici mezi Sušicí a Železnou Rudou.

Díky za vzpomínku s palcem.

Zajímavý článek

Děkuji za návštěvu s palcem.

Zdeňku, jsem rád, že jsem si mohl přečíst tvůj (jako vždy) zajímavý blog. O Boleticích jsem toho moc nevěděl, ale bydlel jsem sedm kilometrů od Jinců, kde je Vojenský újezd Brdy. Ten je dnes zčásti otevřený, avšak "zelené mozky" tu prý škodí dál. Vzpomínám si také, jak jsem byl na vojně na cvičení na Doupově, kde mi bylo velice líto cíle tehdejších "mírových štváčů", jak jsme jim říkali - polorozbořené vesnice, včetně kostela. Je to celé takové "smutně zelené". Každopádně je dobře, že se najdou lidi, kteří tamní krajinu dokumentují. Díky.

Vašku, děkuji za návštěvu i krátkou vzpomínku ze "zelených časů." Zaujalo mě sousloví "smutně zelené," což vede k zamyšlení, jaké mohou být další výrazy bohaté škály zelení; zelená jakožto základní barva živé přírody, ale symbolicky i naděje...

Ten blog je opravdu skvělý! Ovšem koho dnes zajímají extrafotky se zajímavými toulkami historií nejen po kostelích, že ano.

Představte si, že jsem v sobotu jsem posílal "spolubojovníkovi" z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, co by řekl na kolovou akci na téma "trocha nostalgie nikoho nezabije" a v neděli si přečetl váš blog. Chtěl bych projet na kole trasu po ose Číčeninice - Prachatice - Boletice - ČK - Budějovice. Z Prachatic na Boletice po "tankové cestě", kterou jsme absolvovali nejednou jak v BVB, tak i na korbě vétřiesek, ke krátkodobým pobytům ve vámi jmenovaném vojenském újezdu. A jak už bylo řečeno, ty vzpomínky jsou "hořkosladké" nejen proto, že jsme byli mladí. Protože když se člověk i tehdy chtěl dívat, odpoutal se od zeleně vojenské a duchem i očima vnímal ten nekonečný prostor zeleně luk, lesů a divočiny, s dominantami Kleti a ostatních kopců, někdy i s výhledy na Lipno a jednou, při návratu ze zimního cvičení, dokonce i na Alpy...

Mějte se hezky!

Pane, diskutujete výstižně, protože ve Vašich myšlenkách i slovech jsou silné prožitky z míst, která znáte z mládí. Máte moje sympatie s cyklistickou aktivitou, když se chcete vydat na vzpomínkovou túru jihem Čech. Přesně - trocha nostalgie nás oživuje! Je čas vydat se do Vámi jmenovaných prostorů. Přeju Vám, ať se putování částí kraje vydaří.

Děkuji za pochválení mého fotoblogu.

Koho téma zajímá? Třeba menšinové publikum... To je dostačující.

Kdysi jsem byl v Polné, což je součást vojenského prostoru. Ve vlaku rodičům kontrolovali občanky a byl malér, maminka jí měla propadlou(občanku). Stejně jsme tam dojeli. První mě zarazil kostel, byl celý roztřílený a uvnitř se skladovala sláma. Nevíte, prosím, jestli se ten kostel zachoval?

Zkuste hledat znicenekostely.cz

hezký

Děkuju.

Úžasná stavba, skvělý blog! Má opravenou střechu (ten kostel), zatím stojí, tedy má šanci na zachování. U nás ve VVP Brdy byly vesnice (Padrtě, Záběhlá, Kolvín) srovnány se zemí komplet, zbylo pár kamenných fragmentů, zasypané sklepy a studny...

Děkuji Vám za návštěvu s pochvalou.

Boletický kostel je mimořádně usazen v terénu. Z některých míst je ho vidět zdaleka ne snad tolik kvůli červenému nátěru, ale proto, že je strategicky na návrší a z vegetace vyčnívá jeho charakteristická věž.

Když je renovovaná střecha, je to dobré znamení.

Dobre ze jste vlozil obrazky toho, jaka zverstva dokazali komunisti ve sve zemi napachat.

Děkuji za náhled.

Tolik let jsem bydlela vlastně hned v sousedství, ale vojenský prostor Boletice byl obyvatelstvu léta nepřístupný, tak ho aspoň se zpožděním, ale přeci jen, teď objevuji. Architektura dostala zabrat, ale ještě pořád si umím představit, jak malebně musel kostel vypadat v době své slávy. Určitě by si renovaci zasloužil. Díky za tento blog, vzbuzuje ve mě nostalgické vzpomínky.

Děkuji za přátelskou návštěvu s úsměvem i palcem.

Vojenský prostor a ženy - to se moc nerýmuje, že?

Nostalgii vítejme.